Do ledového čaje stačí pár miligramů prášku. Sladký protein sweelin je 3500× silnější než cukr, a přesto nespustí inzulínovou odpověď
Izraelský sweelin sladí zhruba 3 500× intenzivněji než cukr. Klinická studie ukázala, že po něm glukóza ani inzulin nestoupnou víc než po stevii.
Obsah článku
Představte si půllitrovou lahev ledového čaje. Klasická receptura v ní ukrývá desítky gramů cukru. Varianta se sweelinem by podle dávkování z nedávné klinické studie potřebovala zhruba 64 miligramů sladké bílkoviny, tedy méně než špetku soli. Za touto ingrediencí stojí izraelská biotechnologická firma Amai Proteins z Rehovotu. Látka vychází z bobule, kterou znají hlavně obyvatelé západní Afriky. Letos získala zelenou v USA, Singapuru i Izraeli. V Evropě zatím visí otazník, ale čísla, která firma i vědci zveřejnili, stojí za pozornost.
Sladká bílkovina z africké bobule, kterou vyrábějí kvasinky
Tropická rostlina Dioscoreophyllum cumminsii nese drobné červené plody, kterým se v angličtině přezdívá „serendipity berry“, tedy bobule šťastné náhody. Vědci z nich kdysi izolovali monellin, bílkovinu s mimořádnou sladivostí. Měla ovšem vady na kráse: v kyselém prostředí a při teplotách nad 50 °C ztrácela účinnost. Do limonády nebo pasterizovaného nápoje se tedy příliš nehodila.
Amai Proteins proto molekulu přestavěla. Pomocí výpočetního návrhu proteinů s využitím umělé inteligence vznikla varianta DM31, jednořetězcová bílkovina složená z 93 aminokyselin. Inženýři do ní vložili motivy z takzvaných extremofilních proteinů, které patří organismům přežívajícím v horku či kyselině. Smyslem bylo zvýšit odolnost vůči teplotě i nízkému pH a vyladit chuť.
Samotná výroba se obejde bez plantáží. Probíhá přesnou fermentací, při níž geneticky upravená kvasinka Komagataella phaffii (dříve Pichia pastoris) produkuje požadovaný protein podobně, jako pivovarské kvasnice vytvářejí alkohol. Výsledek nese obchodní jméno sweelin, na amerických etiketách se může objevit jako „Serendipity Berry Sweet Protein“. Zní to mnohem vlídněji než „monellinový přípravek“.
3 500× sladší než cukr: kolik miligramů se vejde do ledového čaje
Údaj o 3500násobné sladivosti pochází z bezpečnostní studie v časopise Journal of Applied Toxicology. Skupina 12 až 16 školených degustátorů porovnávala DM31 se šestiprocentním roztokem sacharózy, a to pravidelně každé dva týdny po dobu čtyř let. Na receptor sladké chuti na jazyku, dvojici bílkovin T1R2/T1R3, působí protein už v nepatrné koncentraci. Cukr potřebuje gramy, sweelinu postačí miligramy.
Abstraktní násobky lépe vyniknou v konkrétním nápoji. V klinickém testu účastníci vypili 400 ml tekutiny s 51 mg sweelinu. Náš přepočet:
- na 100 ml nápoje: přibližně 13 mg sweelinu,
- na půllitrovou lahev ledového čaje: zhruba 64 mg,
- pro srovnání: stejnou sladkost ve studii zajistilo 225 mg stevie Reb-M nebo 75 gramů dextrózy.
Výrobce by konečnou dávku pochopitelně ladil podle kyselosti, aromatu a toho, kolik cukru v receptuře ponechá. Řádové měřítko však vystihuje sílu molekuly velmi plasticky.
| Sladidlo | Původ | Sladivost proti cukru |
|---|---|---|
| Sweelin (DM31) | protein z přesné fermentace | cca 3 000 až 3 500× |
| Thaumatin | sladký protein | cca 3 000×, lékořicová dochuť |
| Brazzein | sladký protein | cca 2 000× |
| Sacharin | syntetická látka | 300 až 450×, kovový nádech |
| Steviolglykosidy | rostlinné glykosidy | 200 až 400× |
| Aspartam | dipeptid | cca 200× |
Tabulka ukazuje, proč je novinka tak zajímavá. Mezi běžně používanými sladidly patří k absolutní špičce a navíc se v trávicím traktu rozloží jako jakákoli jiná bílkovina. Podle nás tkví hlavní tržní trumf v kombinaci tří vlastností: mikroskopické dávky, proteinového původu a snadného zapojení tam, kde cukr slouží především ke slazení. Limonády, ledové čaje, ochucené mléčné nápoje, omáčky nebo želatinové bonbony jsou přirozenými kandidáty. Firma slibuje snížení cukru o 40 až 70 procent bez újmy na chuti a s „čistým“ profilem bez pachuti. Nezávislé spotřebitelské testy, které by tento slib potvrdily, zatím veřejně k dispozici nejsou.
Glukóza i inzulin v klidu: co odhalila klinická studie
Inzulinová odpověď vyjadřuje, kolik inzulinu tělo vyplaví po jídle či pití, aby přesunulo glukózu z krve do buněk. U sladidel jde o klíčový ukazatel, protože samotná sladká chuť nic neprozradí o tom, co se odehraje v metabolismu.
Tým napojený na Amai Proteins proto provedl dvojitě zaslepenou randomizovanou zkříženou studii, kterou letos publikoval časopis Food Chemistry (záznam v databázi PubMed). Devatenáct zdravých dospělých postupně vypilo všechny tři varianty nápoje: se sweelinem, se stevií a s dextrózou. Všechny tři měly stejnou sladkost. Výzkumníci pak po dobu 120 minut opakovaně odebírali krev a sledovali glukózu, inzulin i hormon GLP-1.
Výsledek vyzněl jednoznačně. Po sweelinu byly hladiny glukózy i inzulinu v každém měřeném okamžiku výrazně nižší než po dextróze, se statistickou významností p < 0,0001. Proti stevii se křivky statisticky nelišily. Vysvětlení je prosté: organismus místo desítek gramů vstřebatelného cukru dostal miligramy bílkoviny, kterou rozloží na aminokyseliny.
Studie má i své meze. Zahrnula malý vzorek, pouze zdravé lidi a jednorázové napití, nikoli týdny každodenní konzumace. Financovala ji firma a na autorství se podíleli její pracovníci. Pro diabetiky z ní tedy nelze vyvozovat léčebné závěry, protože nikdo neměřil glykovaný hemoglobin, tělesnou hmotnost ani dlouhodobé stravovací návyky.
Bezpečnostní data jsou na tak mladou surovinu nadprůměrně bohatá. Testy trávení ve zkumavce, Amesův test i mikrojádrový test nenaznačily genotoxický potenciál. V devadesátidenní studii na potkanech se neprojevily nepříznivé účinky ani při koncentraci 14 300 ppm v krmivu. Hladina bez pozorovaného nežádoucího účinku dosáhla 838 mg na kilogram tělesné hmotnosti denně u samců a 946 mg u samic. Pro srovnání: dospělý člověk vážící 70 kg by z půllitrového čaje přijal necelý miligram na kilogram. I tato práce však vznikla s firemní afiliací autorů.
USA, Singapur a Izrael: kdy dorazí sweelin na české regály
Letošek přinesl sweelinu regulační průlom. V únoru americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) uzavřel oznámení GRN 1269 a v odpovědním dopise konstatoval, že nemá otázky k závěru firmy, podle něhož je látka při zamýšleném použití jako univerzální sladidlo bezpečná. Úřad zároveň připomíná, že nejde o formální potvrzení statusu GRAS. Prakticky však tato odpověď otevírá výrobcům v USA cestu.
V květnu následoval Singapur, kde sweelin prošel jako sladidlo, a koncem srpna Izrael, jenž ho povolil jako novou potravinovou složku pro více než 25 kategorií potravin a nápojů. Amai uvádí, že jedná s výrobci na všech třech trzích.
V Evropské unii je situace jiná. Protein získaný přesnou fermentací by tu s velkou pravděpodobností spadal do režimu nových potravin. Takovou složku lze prodávat teprve poté, co ji posoudí Evropský úřad pro bezpečnost potravin a Evropská komise ji zapíše na unijní seznam. K 9. listopadu 2026 se v tomto seznamu ani ve veřejných přehledech žádostí neobjevil výraz „sweelin“ ani „monellin“. Datum pro české obchody proto zatím neexistuje.
Kdyby povolení přišlo, čeští výrobci by podle nás sáhli po sweelinu hlavně u limonád, ledových čajů, ochucených mléčných nápojů a cukrovinek. U pečiva a dezertů to bude složitější, protože tam cukr dodává objem, strukturu, vláčnost a zlatavou kůrku, což miligram bílkoviny nezastane. Cenu za kilogram firma nezveřejnila, hovoří pouze o „konkurenceschopných nákladech“. Ekonomice nahrává extrémně nízká dávka, konečný účet však určí kapacita fermentorů, náklady na čištění proteinu a objem objednávek.
Ani nejlepší sladidlo nevymaže potřebu rozumného jídelníčku. Světová zdravotnická organizace doporučuje udržet volné cukry pod 10 procenty denního energetického příjmu, ideálně kolem pěti. Sweelin může z konkrétní lahve vytáhnout desítky gramů cukru, chuti na sladké však sám nikoho neodnaučí.