Palečnice, španělská bota nebo skřipec – toto jsou nejznámější mučící nástroje, o kterých slyšel téměř každý člověk. Často si můžeme příklady mučicích nástrojů prohlédnou v expozicích různých hradů nebo zámků. Už samotný pohled na ně dokáže v člověku vyvolat značné nepohodlí. Dnes se můžeme pouze domnívat, jaká muka mohly podobné nástroje působit. Ne každý z nich byl však určený k působení nesnesitelné bolesti. Některé nástroje měly danou oběť pouze zesměšnit a potrestat. Každý kat proto vlastnil minimálně jeden železný náhubek, kterým se trestaly tehdejší klepny.

Železný náhubek pro klevetivé ženy

Ženy byly po celá staletí vnímány jako podřadnější lidské bytosti, které podléhaly vůli svých otců, bratrů nebo manželů. Bez jejich vědomí se nemohly samy rozhodovat o svém životě, nemohly svobodně studovat nebo vykonávat svobodné zaměstnání. Submisivní a ctnostná žena byla jakýmsi ideálem, který se ve společnosti začal měnit teprve v průběhu 20. století.

To však neznamená, že každá žena byla dokonale poslušná. Když se však žena ve středověku odhodlala svému mužskému chlebodárci odporovat, čekal jí tvrdý a potupný trest. Doslova dostala železný náhubek, který musela nosit několik hodin v kuse. Stejným způsobem se trestalo například šíření pomluv a lží.

iZdroj fotografie: Grafenschreck / Creative Commons / CC BY-SA

Ženy se železnou maskou

Železný náhubek byl v podstatě železnou konstrukcí, do které se ženě zavřela hlava. Uvnitř konstrukce byl připevněný další kus železa, který měla žena při nošení náhubku v ústech tak, aby zatěžoval jazyk a znemožňoval ženě mluvit. Tento prvek byl inspirovaný koňskými udidly. Náhubek měl vždy po jedné straně panty a na druhé straně zámek.

Klíč k němu měl u sebe vždycky ten, kdo ženu náhubkem trestal. Většinou podobné tresty prováděl kat, ale občas mohl klíč dostat do správy také manžel trestané ženy nebo její otec. Tyto náhubky sloužily jako inspirace pro známé dílo od Alexandra Dumase, Muž se železnou maskou.

Potupný a nepříjemný trest

Hubaté a klevetivé ženy si mohly tento nepříjemný trest vysloužit několika různými způsoby. Často se jednalo o udání dalšími sousedy, když žena vědomě šířila pomluvy nebo lži. Někdy si však pro vzpurnou ženu tento trest vydobyl její manžel nebo otec, aby si doma zajistili alespoň pár hodin ticha. Náhubek se nasazoval také ženám, které byly obviněny z čarodějnictví, aby nemohly sesílat kletby.

Mučící techniky, při kterých odsouzení přiznali i to, co neudělali: Ukřižování, napichování na kůl či sicilská pana

Železný náhubek měl ženy primárně umlčet. Sloužil však také jako potupa a zesměšnění trestané ženy. Některé dochované kusy měly k základní konstrukci připevněny rohy nebo oslí uši, aby trestanou ženu co nejvíce zesměšnily.