V Číně seřízli vrchol hory, aby mohli postavit nejvyšší most světa. Visí 625 m nad kaňonem a má uprostřed vlastní vodopád

Dne 28. září 2025 se na jihozápadě Číny otevřel most přes kaňon Chua-ťiang, visutá ocelová konstrukce, pod níž se propast táhne do hloubky přesahující šest set metrů.

Foto: Thomas Bächinger / Creative Commons / CC BY-SA 4.0.

O sedm měsíců později, 28. dubna 2026, dorazili komisaři Guinnessovy knihy rekordů a naměřili svislou vzdálenost 626,01 metru od vozovky k vodní hladině. Předchozí držitel titulu, nedaleko stojící most Pej-pchan-ťiang, přišel o primát o zhruba 61 metrů. Jenže samotné číslo vypráví jen polovinu příběhu. Kuej-čouské úřady od počátku projektovaly stavbu jako dvojí infrastrukturu: rychlostní silnici i hotový turistický produkt, který má přitáhnout miliony návštěvníků do jednoho z nejchudších regionů země.

Proč 626 metrů neznamená výšku věží, ale volný pád pod koly

Rekordní údaj si zaslouží upřesnění. Oněch 626,01 metru označuje kolmou vzdálenost od povrchu mostovky k hladině řeky Wu-ťiang hluboko v kaňonu. Pylony mostu měří 205 a 262 metrů; asymetrie pravděpodobně plyne z odlišného reliéfu obou břehů. Rozpětí hlavního pole dosahuje 1 420 metrů a celková délka stavby činí přibližně 2 890 metrů. Pro srovnání: Eiffelova věž sahá do výšky 330 metrů, takže pod mostovkou Chua-ťiangu by se vešly téměř dvě. Kdo se na místě odváží vstoupit na okrajovou lávku bez zábradlí v polovině rozpětí, spatří pod sebou propast, jejíž dno splývá s mlhou kaňonu.

Stavba od středu ke krajům: jak zkrotili vítr a gravitaci

Práce odstartovaly 18. ledna 2022 s plánovaným harmonogramem 42 měsíců a rozpočtem kolem 6,5 miliardy korun. Ocelové příhradové díly mostovky montéři zavěšovali na hlavní kabely neobvyklým způsobem, od středu konstrukce směrem k oběma břehům. Důvod byl ryze praktický: při uzavírání středového pole u visutého mostu prudce narůstá riziko křížení závěsů ve větru, a proto inženýři zvolili opačný postup, který umožnil průběžné vyvažování zatížení.

Kaňon přitom generuje extrémně proměnlivé proudění. Zúžený profil skalních stěn urychluje vzdušné masy podobně jako tryska; stavbaři proto nasadili dopplerův lidar, který dokáže varovat před nárazovým větrem až šest hodin předem. Do hlavních nosných lan zabudovali optické senzory sledující napětí, teplotu, vlhkost i vibrace v reálném čase. Dočasné montážní lávky, po nichž dělníci chodili nad propastí, se v nejvyšším bodě nacházely zhruba 780 metrů nad řekou. Klasické pozemní jeřáby na takovou vzdálenost nedosáhnou; veškerý materiál putoval nahoru kabelovým zdviháním s milimetrovou přesností.

Od zahájení prací po slavnostní otevření uplynuly tři roky a osm měsíců. Pro kontext: japonský Akaši-Kaikjó se budoval deset let, turecký most 1915 Çanakkale pět let, francouzský viadukt Millau tři roky čisté výstavby.

Krasový pramen, vodní stěna a dva Guinnessovy rekordy najednou

Při ražení přístupových tunelů narazili stavbaři na vydatný krasový pramen. Místo aby vodu odvedli pryč, vybudovali u mostu nádrž o objemu 4 000 kubických metrů a přebytek využili trojím způsobem: pro provoz servisní zóny, zavlažování okolních pozemků a pro monumentální vodní show. Stěna vody se rozprostírá do šířky 300 metrů a její výška je regulovatelná tlakem; při zkouškách dosáhla přibližně stovky metrů. Na vodní clonu se po setmění promítají obrazy, a právě tuto atrakci Guinnessova kniha ocenila druhým rekordem: „nejvýše položená mostní vodní projekce“ s hodnotou 606,501 metru.

Denní představení startuje ve 14:00, večerní ve 20:30. Show běží v krátkých blocích a při nepříznivém počasí ji operátoři okamžitě zastavují, stejně jako celý turistický provoz mostu. Když 6. října 2025 zasáhl region tajfun, vyhlídková část zůstala uzavřená až do dokončení bezpečnostní kontroly.

Dvojí infrastruktura: dálnice pro osm tisíc aut i vyhlídka pro miliony turistů

Most tvoří klíčový článek rychlostní silnice Liou-č‘ – An-lung a denně po něm projede přes 8 000 vozidel. Cestu z provinčního hlavního města Kuej-jangu do okresu Čen-feng zkrátil o hodinu a půl; přejezd samotného kaňonu, dříve záležitost několika hodin klikatými horskými silnicemi, zabere minuty.

Současně ale funguje jako plnohodnotný turistický areál, který čínské úřady označují termínem „mostní turistika 3.0″:

• Skleněná vyhlídková hala v polovině rozpětí s průhlednou podlahou nad propastí
• Výtah sjíždějící do útrob mostní konstrukce (poslední jízda v 17:30 ve všední den, o víkendech v 18:00)
• Okrajová lávka bez madel pro odvážlivce
• Kavárna a servisní zóna Jün-tu s parkovištěm a návštěvnickým centrem
• Extrémní sporty plánované v dalších fázích rozvoje

Od 21. října 2025 platí přísný rezervační režim: online jmenná registrace, denní kvóta 8 000 návštěvníků, ověřování totožnosti u vstupu. Během svátečního týdne po otevření prošlo areálem 220 000 lidí, o novoročních svátcích 2026 překročila návštěvnost servisní zóny 300 000 osob.

Jak rekordní most proměnil zapomenuté vesnice v Kuej-čou

Čísla o návštěvnosti by zůstala abstraktní bez pohledu na okolní obce. Reportáž CCTV z prosince 2025 zachytila proměnu: v jedné z vesnic pod mostem se po otevření vrátilo kolem třiceti mladých lidí, kteří předtím odešli za prací do pobřežních metropolí. Podél příjezdových cest vyrostly stovky restaurací a penzionů. Úřady mezitím doháněly infrastrukturu, posilovaly elektrickou síť, budovaly kanalizaci a rozšiřovaly silnice k parkovištím.

Poptávka přesto předběhla nabídku. Kapacitní limity a povinné rezervace svědčí o tom, že region zatím nestíhá absorbovat zájem, který most vyvolal. Podle nás právě tady spočívá nejzajímavější experiment celého projektu: Čína nepostavila jen rekordní dopravní stavbu, ale od prvního výkresu ji koncipovala jako ekonomický motor pro periferii. Jestli model „mostní turistiky“ skutečně vytáhne Kuej-čou z chudoby, nebo zůstane u jednorázového efektu, ukáže teprve provoz v příštích letech.

Kdo by chtěl most navštívit, potřebuje platný pas s minimálně šestiměsíční platností a standardní čínské vízum vyřízené přes vízové centrum v Praze; na místo se pak dostane autem k servisní zóně Jün-tu, kde funguje registrace návštěvníků i vozidel.