Na Tchaj-wanu roste nejvyšší strom východní Asie. Má 84 metrů. Nebeský meč přežil jen díky svahům, na které se lesníci nedostali

V lednu 2023, uprostřed oslav lunárního Nového roku, se malá expedice prodírala proti proudu řeky Da’an v centrálním Tchaj-wanu. Dvacet kilometrů strmým údolím, přes balvany a podmáčené svahy, v chladném horském počasí.

Foto: Krzysztof Ziarnek / Creative Commons / CC BY-SA 4.0.

Na konci trasy, v nadmořské výšce 1 656 metrů, čekal kmen o obvodu 8,5 metru, strom tak mohutný, že by ho neobejmulo ani pět dospělých lidí s rozpřaženými pažemi. Horolezci vystoupali do koruny, spustili měřicí pásmo a odečetli 84,1 metru. Tým z tchajwanského Lesnického výzkumného ústavu (TFRI) právě potvrdil nejvyšší známý přeměřený strom východní Asie. Pojmenovali ho „Nebeský meč řeky Da’an“ (大安溪倚天劍) podle legendární zbraně z románu Ťin Junga, symbolu nepřekonatelného šampiona.

Kde roste „Nebeský meč“ a proč tam přežil staletí těžby

Souřadnice E121.1142 / N24.4164 ukazují do pohoří Sheshan Range, do horního povodí Da’anu. Sklon stanoviště dosahuje téměř třiceti stupňů, okolní giganti stojí na svazích průměrně se čtyřicetistupňovým úhlem. Právě tato členitost terénu, říční zářezy, strmé horské stěny a absence jakýchkoli cest, vytvořila přirozenou bariéru, která ochránila zdejší prales před průmyslovými dřevaři.

Tchaj-wan prošel mezi lety 1912 a 1991 érou masivní těžby. Cenné jehličnany mizely z dostupných hřebenů a údolí po tisících. Teprve v roce 1991 přišel plošný zákaz kácení přirozených lesů, ochranných povodí i ekologických rezervací. Jenže pro stromy v neprostupném horním toku Da’anu přišla ochrana dávno předtím, od samotné geografie. Tam, kam se těžař s nářadím a transportní technikou prostě nedostal, přežily exempláře staré odhadem stovky až tisíc let. Studie TFRI odhaduje, že sedmdesátimetrové tajvánie mívají kolem 800 až 1 000 let; „Nebeský meč“ s největší pravděpodobností spadá do stejného věkového rozpětí.

Deset let od laserového mračna ke koruně stromu

Objev nezačal v pralese, ale u počítače. Letecký LiDAR naskenoval tchajwanské hory a vygeneroval digitální model korunového zákrytu. Z něj vypadlo 57 065 lokálních výškových maxim, potenciálních kandidátů na gigantický strom. Problém? V prudkém terénu laser špatně odhaduje bázi kmene vůči okolnímu reliéfu. Automatický algoritmus tak produkoval obrovské množství falešných poplachů.

Řešení přišlo v podobě občanské vědy. Celkem 372 online dobrovolníků nezávisle hodnotilo profilové obrázky z LiDARových dat. Každý profil posuzovali tři lidé, do dalšího kola postupovaly jen shody alespoň dvou ze tří. Ruční práce se tím snížila o 92 %. Z původních desítek tisíc kandidátů zbylo 4 736 reálných adeptů a odborníci nakonec potvrdili 941 stromů přesahujících 65 metrů.

Samotný „Nebeský meč“ přitom v digitálním modelu vykazoval výšku kolem 79,5 až 80 metrů. Skutečnost překonala odhad o více než čtyři metry. Právě proto tým trval na přímém ověření pásmem z koruny; u 22 vylezených stromů zjistil mezi laserovým modelem a terénním měřením průměrnou odchylku 4,55 metru. Technologie ukázala cestu. Lidská vytrvalost doručila přesné číslo.

Uhlíková pokladnice světové třídy v mlžném lese

Tajvánie kryptomeriovitá (Taiwania cryptomerioides) představuje monotypický rod, jediný nesoucí jméno ostrova. Tento reliktní jehličnan prosperuje v horských mlžných lesích mezi 1 500 a 2 500 metry nad mořem, kde vysoké srážky, stabilní vlhkost a teplé mikroklima vytvářejí ideální podmínky pro extrémní výškový růst. Tchaj-wan fungoval během čtvrtohorních ledových dob jako refugium, útočiště, kde druhy přečkaly klimatické výkyvy, jež jinde vedly k vymírání.

V údolí Tao Tree, jedné ze zkoumaných lokalit, naměřili vědci hustotu uhlíku 1 384,5 tuny na hektar, a to bez započtení kořenových systémů. Pro srovnání: středoevropské lesy podle Evropské agentury pro životní prostředí ukládají v biomase průměrně kolem 92 tun uhlíku na hektar, jihoevropské přibližně 40 tun. Metodiky se liší a přímé porovnání vyžaduje opatrnost, ale řádový rozdíl hovoří jasně: tchajwanské mlžné pralesy patří mezi nejhustší uhlíkové zásobárny planety.

Jak si „Nebeský meč“ stojí vedle světových obrů

Osmdesát čtyři metrů, jak vysoko to vlastně sahá? Nejvyšší známý strom v Česku, douglaska tisolistá, měří podle conifers.org necelých 67 metrů. Evropský koniferový rekord drží douglaska ve Walesu se 71 metry. „Nebeský meč“ je převyšuje o třináct metrů. Na opačném konci žebříčku stojí kalifornské pobřežní sekvoje dorůstající kolem 112 metrů, tam zbývá překonat ještě osmadvacet metrů.

Strom / lokalita	Druh	Výška
Pobřežní sekvoje, Kalifornie	Sequoia sempervirens	~112 m
„Nebeský meč“, Tchaj-wan	Taiwania cryptomerioides	84,1 m
Douglaska, Wales	Pseudotsuga menziesii	71,0 m
Nejvyšší strom ČR	Pseudotsuga menziesii	66,7 m

Rozdíl mezi tajvánií a sekvojí tkví v ekologii: sekvoje rostou v pobřežní mlžné zóně Pacifiku, tajvánie ve strmém vnitrozemském mlžném lese. Odlišný evoluční příběh, odlišná krajina, a přesto srovnatelná ambice růst k nebi.

Okno se zavírá: hrozby a budoucnost tchajwanských gigantů

Přes 95 % zmapovaných obřích stromů leží v chráněných územích. Odlehlost, která je po staletí chránila, ovšem komplikuje i dnešní dohled. Studie TFRI dokumentuje 5,4% mortalitu gigantů mezi dvěma obdobími sběru leteckých dat z let 2016 až 2024. Příčiny? Extrémní počasí, sesuvy, povodňové epizody v horních tocích a sílící tajfuny. K tomu se přidává nelegální rabování starých stromů.

Do začátku roku 2026 tým vylezl na deset tajvánií přesahujících sedmdesát metrů, z toho dvě překročily osmdesátku. Veřejný portál Giant Tree Map slouží jako otevřená datová základna pro další monitoring i cílené expedice. Vyšší exemplář než „Nebeský meč“ zatím TFRI nepotvrdil, autoři studie ale možnost dalšího překvapení výslovně nevylučují.

Kdo by chtěl východoasijské jehličnany spatřit v Česku, může zavítat do Arboreta Křtiny, kde tajvánie kryptomeriovitá figuruje ve sbírce, nebo do Japonské zahrady a expozice japonských mlžných lesů v pražské Botanické zahradě; tam rostou příbuzné kryptomerie japonské, které přiblíží atmosféru tchajwanského mlžného lesa alespoň v miniaturním měřítku.