U Kutné Hory teče voda přes hornické štoly do rybníka. Minerály ze stříbrných žil barví dno způsobem, který jinde v Čechách nenajdete

Pár kilometrů od kutnohorského centra leží rybník, pod jehož hrází padá voda dvěma vodopády do údolí protknutého středověkými štolami.

Foto: Stribrohorak - licence CC BY-SA 3.0

Velký rybník v údolí říčky Vrchlice není místo, které byste potkali v průvodcích po památkách UNESCO Kutné Hory. Přesto spojuje něco, co jinde ve středních Čechách těžko najdete pohromadě: šestnáctimetrovou hráz se dvěma umělými vodopády, pozůstatky hornických štol z dob stříbrné horečky, ruiny mlýnů a geologické podloží jednoho z nejbohatších rudních revírů v Evropě. Právě ta kombinace, ne jedna izolovaná senzace, dělá z téhle lokality výlet, který stojí za necelou hodinku vlakem z Prahy.

Stříbrné žíly pod nohama

Kutnohorský revír patřil ve 13. až 16. století k nejproduktivnějším stříbrným dolům na kontinentu. Žilná pásma, včetně oselského, které prochází jižní a střední částí revíru, se táhnou právě oblastí kolem Vrchlice. V rudách bylo zjištěno přes padesát minerálních druhů, z toho devatenáct obsahuje stříbro. Freibergit, stříbronosný galenit, pyrargyrit, proustit. K nim pyrit, arsenopyrit, sfalerit, chalkopyrit. Hlušinu tvoří křemen, kalcit, dolomit a kutnohorit, minerál pojmenovaný přímo po městě.

Geologické podloží revíru vytváří podmínky, za kterých místní sedimenty a minerální složení hornin mohou produkovat neobvyklé barevné efekty, zvlášť za čisté vody, klidné hladiny a šikmého světla.

Voda pro doly, mlýny a nakonec pro turisty

Příběh Velkého rybníka je příběhem práce s vodou. Středověké doly potřebovaly vodu k pohonu čerpadel, hutě k chlazení, mlýny k mletí. Údolí Vrchlice se stalo páteří vodohospodářského systému, který zásoboval celý revír. Historická literatura popisuje i ambiciózní projekt z 16. století: ražbu spojovací štoly od takzvaného hořejšího královského rybníka nad mlýnem Slaměncem směrem k Bylanům, aby se voda dostala ke kaňkovským dolům. Sama odborná práce Českého muzea stříbra ovšem připouští, že úplné dokončení a funkčnost této štoly nejsou jednoznačně prokázány.

Dnešní přítok do Velkého rybníka je prozaičtější a zároveň zajímavý: říčka Vrchlice od vodní nádrže Vrchlice, jediné klenbové přehrady v Česku, vzdálené pouhých 1,3 kilometru nad rybníkem. Samotný rybník byl obnoven v roce 1850 kvůli regulaci vody pro mlýny níže po toku. Poslední zásadní rekonstrukce hráze a bezpečnostních přelivů proběhla v letech 2016–2017. Voda tu je čistá, ale chladnější; oficiální městský portál ji uvádí i jako místo přírodního koupání.

Dva vodopády a údolí plné stop

Pod šestnáctimetrovou hrází Velkého rybníka se voda valí dvěma postranními výpustěmi. Pravý vodopád měří sedm metrů, levý je nižší. Oba vznikly uměle, jsou to inženýrské stavby, ne geologický rozmar, ale vizuálně působí překvapivě divoce. V údolí pod nimi narazíte na pozůstatky středověkých štol a zříceniny mlýnů, které tu fungovaly staletí.

Celá naučná stezka údolím Vrchlice je přístupná celoročně a vede po značené trase. Od Palackého náměstí v centru Kutné Hory k hrázi rybníka je to 4,7 kilometru pěšky. Počítejte s tím, že po cestě není prakticky žádné občerstvení, vezměte si svačinu a vodu.

Jak se tam dostat z Prahy

Rychlík R9 z Prahy hlavního nádraží do Kutné Hory hlavního nádraží jede zhruba 51 minut. Z nádraží funguje městská doprava PID do centra. Celý výlet (vlak, procházka údolím k hrázi, vodopády, návrat) se pohodlně vejde do půl dne. Kdo chce den naplnit, může trasu prodloužit přes Bylany nebo Malešov, případně spojit s návštěvou Českého muzea stříbra na Hrádku, kde je veřejnosti přístupný autentický středověký důl, asi 250 metrů podzemní trasy v rámci prohlídkového okruhu Cesta stříbra.