Třináctiletý kluk zastavil maminku kvůli minci u pařezu. Ze země pak vytáhli 818 kusů

Únorové úterý roku 2022, lesní cesta nad Loučkou u Valašského Meziříčí. Petra Žákovská se synem Michalem procházejí kolem vyvráceného pařezu, jehož kořeny rozrušily okolní terén.

Foto: portableantiquities - licence CC BY 2.0

Třináctiletý kluk, nadšený do dějepisu, si všimne něčeho, co by většina dospělých přehlédla: z půdy vyčnívají okraje hliněné nádoby a mezi nimi se lesknou drobné kovové plíšky. „Mami, tohle bude něco vzácného,“ řekl podle pozdějšího vyprávění Petry Žákovské. Sama přiznala, že by si toho nejspíš nevšimla. Michalova pozornost ten den zachránila soubor stovek stříbrných ražeb, který by bez ohlášení ztratil podstatnou část své badatelské hodnoty.

Jak se z hrstky slepených mincí stal odborně cenný depot

Žádná filmová truhla, žádný zlatý lesk. Mince ležely ve slepencích, stmelené hlínou a korozí, promíchané se střepy rozpadlé nádobky. Petra Žákovská se synem vyzvedli hromádku z místa a vzápětí kontaktovali archeologa Samuela Španihela z Muzea regionu Valašsko. Ten si materiál převzal, vrátil se na naleziště a při dohledávce vysbíral ještě několik jednotlivých kusů rozptýlených v okolí pařezu. Teprve laboratorní zpracování odhalilo skutečný rozsah objevu: původní muzejní tisková zpráva uvádí 818 stříbrných mincí pocházejících z období od počátku 16. století do první čtvrtiny 17. století. Geografický rozptyl ražeb překvapil i odborníky: vedle domácích grošů se v souboru objevily mince ze Štrasburku, Nizozemí či Košic. Španihel z toho vyvodil, že skladba depotu odráží obchodní kontakty zdejšího regionu a jeho zapojení do středoevropského peněžního oběhu.

Proč kulturněhistorická hodnota trojnásobně převyšuje tržní cenu stříbra

Puncovní úřad ocenil obsah drahého kovu na pouhých 11 695 korun. Tržní, tedy sběratelská hodnota mincí dosáhla 415 710 korun. Kulturněhistorická hodnota, kterou stanovilo Národní muzeum, však vyšplhala na 1 247 130 korun. Rozdíl vysvětluje právě to, co Michalova rodina svým poctivým postupem uchovala: kompletní nálezový soubor se známým místem uložení, okolnostmi objevu a příběhem vyzvednutí. Každý z těchto parametrů zvyšuje informační potenciál pro badatele. Rozeberte depot po jednotlivých mincích a prodejte je přes aukce, získáte zlomek toho, co celek vypovídá o ekonomice a každodenním životě raně novověkého Valašska.

Neklidné Valašsko na prahu třicetileté války: proč si pro poklad nikdo nepřišel

Numismatický rozbor ukázal, že nejmladší mince v souboru spadají do doby po roce 1622. Právě tehdy se na Valašsku dramaticky zhoršila bezpečnostní situace. Po bitvě na Bílé hoře a následném uzavření míru Gábora Bethlena s císařem zůstala oblast v permanentním napětí; procházely tudy vojenské oddíly, hrozily represe i rabování. Podle Muzea regionu Valašsko propukla v regionu první vlna valašských povstání. V takovém prostředí dávalo smysl ukrýt úspory v lese, daleko od obydlí. Majitel se pravděpodobně pro svůj majetek už nikdy nevrátil; zda padl, uprchl, nebo zemřel při epidemii, zůstává otevřenou otázkou.

Odměna 125 tisíc a poučení pro každého, kdo v lese narazí na minulost

Dne 26. února 2025 převzala Petra Žákovská spolu s Michalem od Zlínského kraje odměnu 125 tisíc korun, částku odvozenou přibližně od deseti procent kulturněhistorické hodnoty. Zákon o státní památkové péči přitom u nálezů z drahých kovů garantuje odměnu jen do výše ceny materiálu, tedy v tomto případě necelých dvanáct tisíc. Kraj se rozhodl jít výrazně nad rámec, aby ocenil vzorové chování a motivoval budoucí nálezce.

Co dělat, když při procházce narazíte na něco podobného?

• Místo zbytečně nerozhrabávat a nález dál nerozebírat.
• Pokud možno zdokumentovat polohu fotografií.
• Kontaktovat nejbližší muzeum nebo Archeologický ústav AV ČR nejpozději následující den.
• Ponechat naleziště beze změny minimálně pět pracovních dnů po oznámení.

Za nesplnění oznamovací povinnosti hrozí pokuta až čtyři miliony korun. Loučský depot přitom ukazuje, že poctivé ohlášení se vyplatí víc než jakýkoli pokus o tajný prodej.

Valašsko jako překvapivá pokladnice: srovnání s dalšími moravskými nálezy

Loučský soubor nevznikl v regionálním vakuu. Už v září 2021 vyhrabala fenka v lese u Ústí u Vsetína 374 grošů ze 14. století. V květnu 2024 ohlásili archeologové v Opavě depot třiceti zlatých dukátů, šedesáti tří pražských a devíti míšeňských grošů s odhadovanou kulturněhistorickou hodnotou kolem 3,5 milionu korun. Valašský nález z Loučky vyniká spíš šíří peněžního oběhu a regionálním významem než absolutní korunovou hodnotou. Všechny tři soubory spojilo Muzeum regionu Valašsko v roce 2023 na výstavě Poklady východní Moravy na zámku Kinských; zda je depot z Loučky veřejně přístupný i dnes, se nám nepodařilo ověřit.

Michalův bystrý pohled v únorový den proměnil nenápadný vývrat v jedno z nejcennějších svědectví o tom, jak žilo a obchodovalo Valašsko před čtyřmi staletími. Stříbro samo o sobě by na váze stálo za pár tisíc; teprve celistvý příběh nálezu z něj udělal poklad za milion a čtvrt.