Německý psycholog svěřil malé děti do péče pedofilům. Jeden z nejhorších experimentů měl údajně pomoci oběma stranám

Během nejhoršího experimentu na dětech je německý psycholog umístil do domovů známých pedofilů. Zajímal ho vztah pěstounské kvality a sexuální přitažlivosti.

Zdroj fotografie: iStock

Pokus Helmuta Kentlera probíhal zcela nerušeně po celých 30 let, a to s tichým souhlasem západoněmeckých úřadů. Když se změnila politická situace, německé úřady pokračovaly a stovky dětí si tak odnesly celoživotní traumata. Profesor psychologie totiž věřil, že sexuální kontakt dětí a dospělých je prospěšný pro obě zúčastněné strany. Sám se narodil roku 1928 v Kolíně nad Rýnem a původně chtěl být profesí kněz.

Nejdřív stroje, poté medicína

Na přání svého otce si však vybral inženýrská studia. Když ale hlava rodiny zemřela, přesedlal okamžitě na medicínu, pak psychologii a pedagogiku. S diplomem v ruce se usadil v Západním Berlíně a vedl zde oddělení vzdělávání dospělých pedagogického centra. Na univerzitě v Hannoveru dokončil doktorát s dizertační prací Sexuální osvícení rodičů. Ta se dočkala i knižní podoby a s 30 000 prodanými kusy byla tehdy bestsellerem.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Oblíbený sexuolog se v Hannoveru stal profesorem, působil však i jako poradce samosprávy pro věci mládeže. Působil při studentských nepokojích nebo soudních sporech s pedofily. Často také vystupoval v televizi a pro celou generaci Západního Německa bylo jeho jméno spojeno se sexuálním osvícením a myšlenkami nové, velmi svobodné sexuality. Nijak se netajil svým cílem sexuální revoluce, která ostatně odstartovala už v 60. letech.

Když úřady tiše souhlasí

Dle jeho náhledu bylo načase navždy skoncovat s konzervativním a zkostnatělým vnímáním sexu a jeho tabuizací a naopak nechat působit volnou lásku. Ve spojitosti s tím se ovšem na veřejnost dostaly i škodlivé tendence. Některé hlasy chtěly ve jménu onoho „osvícení“ legalizovat také kontakty dětí a dospělých. Kentler tehdy prohlásil, že věznit pedofily je škodlivé. Věřil také, že rané vystavení sexualitě by mohlo dětem jednoznačně prospívat.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Vztah dospělého a dítěte se vzájemným souhlasem vnímal jako proces učení, který mohl být oboustranně prospěšný. V tom ho podporovaly také úřady. Od roku 1969 využil svého vlivu a nechal děti bezdomovců umístit do péče známých pedofilů. Podle něj tak byly v prostředí, kde o ně bude opravdu postaráno, a sexuální atrakce vzájemné pouto jen posílí. Před veřejností pokus tajil, úřady ale přesvědčil, že skutečně rehabilituje děti s těžkým osudem.

Elitní síť využívající legislativu

Jednalo se o uznávané vědce a učitele a elitní pedofilní síť. Často využívali promlčení a další mezery v zákonech. Tyto zločiny byly promlčeny za 5 let, takže Kentler počkal a až poté zveřejnil některé své závěry. Ochránilo ho respektované postavení, oběti se často bály ho obvinit – ostatně kdo by tehdy věřil narušenému dítěti. Pokus takto probíhal nerušeně po 30 let a dle Kentlera byl velmi úspěšný. Reálně skončil až roku 2003, úřady byly stále laxní.

Sám profesor zemřel roku 2008 ve věku 80 let. Nikdy nebyl z ničeho obviněn a až do konce života byl respektovaným členem vědecké komunity. Dle odhadů mohlo jít o týrání stovek dětí během 3 dekád, přesné číslo asi nikdo nikdy nezjistí. Jen velmi málo obětí se odvážilo vystoupit. Případ získal větší publicitu až s kauzou Fritze H. Ten zemřel v roce 2015, Kentler mu svěřil do opatrovnictví celkem 9 chlapců, které Fritz znásilňoval a týral.

Jaký srovnatelně obludný případ vás napadá?

Zdroj: Science