Historické okénko: První mastektomie proběhla už v roce 1811, nesnesitelná bolest trvala 17 minut

Anglická autorka Frances Burney čelila rakovině prsu s neochvějnou odvahou. Nejenže se nezalekla podstoupit operaci, ale tuto zákrok také přežila, což v roce 1811 představovalo téměř zázrak. 

Rakovina prsu

Rakovina prsu se v dnešní době jeví jako noční můra pro mnoho žen. Moderní lékařská věda však poskytuje naději nejen na záchranu, ale i na plné uzdravení. Standardem v boji s touto nemocí je použití anestezie, což umožňuje umělé uspání pacienta nebo lokální znecitlivění konkrétní části těla. Je ale důležité si uvědomit, že Frances Burney, známá také jako Fanny Burney, byla v Anglii významnou literární postavou své doby, i když její jméno dnes možná není příliš známé. 

Frances Burney

Narodila se v roce 1752 do hudební rodiny, kde měla velký vliv zejména její otec, slavný hudebník a učenec Charles Burney. Po smrti matky, také nadané hudebnice, Frances začala rozvíjet svůj zájem o literaturu. I když bylo očekáváno, že půjde ve stopách rodičů a věnuje se hudbě, její srdce propadlo kouzlu psaní. První román, „Evelina,“ vydala anonymně v roce 1778, skrývajíc své autorství před veřejností i svým otcem. Po odhalení své totožnosti se stala literární celebritou, a úspěch jí přinesl i další román „Cecilia“ z roku 1782. V devadesátých letech 18. století se Frances seznámila a provdala za francouzského emigranta generála Alexandra D’Arblaye. 

Během svého života napsala čtyři romány, jednu biografii, osm her a dvacet pět svazků deníků a dopisů. V roce 1801 se její rodina přestěhovala do Francie, kde Frances začala trpět nesnesitelnými bolestmi v pravém prsu. 

iZdroj fotografie: Drgn1900 / Creative Commons / CC BY-SA

První mastektomie 

Po konzultaci s lékaři byla postavena před krutou diagnózu – rakovina prsu. Aby přežila, byla nezbytná okamžitá amputace prsu. Frances Burney měla však štěstí, protože ji operoval zkušený vojenský lékař Dominique Jean Larrey, známý svou schopností a empatií. Samotná operace v roce 1811 byla extrémně bolestivá, především kvůli absenci narkózy, kterou známe dnes. Frances Burney však přežila tuto bolestivou zkušenost a žila dalších 29 let, až do své smrti v roce 1841 ve věku nedožitých 88 let. Její příběh odráží sílu a odvahu v boji s nemocí, která byla v té době považována za téměř nevyléčitelnou.

I přes popularitu jejích děl o životě anglické aristokracie, která získala nesmírnou popularitu, po její smrti zájem o její romány postupně klesal. Dnešní literární kritici však znovu objevují její literární odkaz a vrací se k jejím románům.