Projekt Manhattan dal světu jadernou zbraň, ale pomohl i k mírovému užití energie. USA se bály, aby jadernou zbraň nesestrojili Němci

V roce 1945 svět vkročil do atomového věku, protože vědcům se 16. července 1945 podařilo odpálit první jadernou zbraň. O necelý měsíc později pak Američané zaútočili na japonská města Hirošima a Nagasaki, kde zemřelo kolem 200 tisíc lidí, což přimělo Japonsko ke kapitulaci. Za použitím jaderné zbraně stála akce známá jako Projekt Manhattan, během níž řada špičkových vědců USA, Kanady a Velké Británie pracovala na tom, jak teorie o jaderné bombě uvést v praxi.

Německo bylo na špici jaderného výzkumu

Vědci ve 30. letech 20. století dospěli k teoretickým a částečně i praktickým poznatkům naznačujícím sílu štěpení jader atomů. Mnoha bylo jasné, že tato reakce se může stát i hrozivou zbraní. Jedni z nejúspěšnějších jaderných vědců, mezi nimiž byl i Albert Einstein, působili v Německu. Již v roce 1939 vědci dopisem varovali americkou administrativu před hrozbou jaderné zbraně v rukách nacistů. Ačkoli určité výzkumy v USA v této oblasti pokračovaly, vše změnil až vstup země do druhé světové války.

V první polovině roku 1942 vědci i armádní důstojníci vyjasnili možnosti atomových zbraní prezidentu Rooseveltovi. Jeho vláda dospěla k přesvědčení, že by bylo riskantní, kdyby Německo takto ničivou sílu získalo první. Nakonec celý projekt zaštítila armáda, a pod vedením jaderného fyzika J. Roberta Oppenheimera vznikl tým mnoha předních vědců pracujících na jaderné bombě pod názvem Projekt Manhattan. Měli čtyři teorie, jak by jaderná zbraň měla fungovat. A museli také vyřešit celou řadu technických problémů.

iZdroj fotografie: Public Domain

Projekt byl přísně tajný. Správně o vývoji jaderné zbraně nikdo vědět nesměl, i když například Sovětskému svazu se své lidi do projektu dostat podařilo. Ovšem nejednalo se jen o vědecký výzkum. Na výrobu jaderné zbraně byl třeba obohacený uran a plutonium. Na jejich produkci vyrostly velké komplexy, v nichž pracovaly desetitisíce lidí, ale nikdo z nich neměl ani ponětí, že se podílí na vývoji nejničivější zbraně v historii lidstva.

Necelý měsíc po úspěšném testu začal útok

V roce 1945 si začali být vědci zapojení do projektu jistí, že se jim podařilo překážky překonat, a mají tak dost materiálu na jadernou reakci. Nakonec 16. července provedli v poušti v Novém Mexiku první zkušební jaderný výbuch a byli úspěšní. V té době již bylo nacistické Německo poražené, ale Spojené státy vedly stále válku s Japonskem. Země projevovala fanatické odhodlání se nevzdat, proto v srpnu americké bombardéry svrhly jaderné bomby na Hirošimu a Nagasaki, což nakonec přimělo japonského císaře ke kapitulaci.

Za několik let vlastnil atomovou zbraň i Sovětský svaz a vyvinuly ji i další země, ovšem kromě dvou případů v roce 1945 ji naštěstí již nikdo nikdy nepoužil. Projekt ale přispěl i k tomu, že se poznatky z vývoje pumy přetavily do civilní sféry a vznikly jaderné elektrárny a další užitečné technologie. Spolupráce vědců přinesla i základ k dalším objevům například v oblasti počítačů. Bez Projektu Manhattan by lidstvo jaderné zbraně a technologie pravděpodobně získalo také, jen nejspíše o několik let později.