V době rozpadu Sovětského svazu zůstal ve vesmíru 1 trosečník. Osud opuštěného astronauta byl v rukou božích

Krikaljov se tak minimálně na několik měsíců stal posledním sovětským občanem. Vyrůstal v Leningradu (a z vesmíru pozoroval jeho změnu na Petrohrad) a vystudoval strojní inženýrství. Začal pracovat jako raketový inženýr v NPO Energie, kde se krom jiného stal členem záchranného týmu při havárii vesmírné stanice Saljut 7 v roce 1985. Krátce nato byl vybrán jako astronaut a začal s několikaletým výcvikem.

Od oprav po vesmírné procházky

Jeho výcvik zahrnoval všechno možné, bohužel ne postup pro pobyt ve vesmíru bez oficiální vesmírné organizace nebo země jako krytí. To by mu při onom pobytu na Miru bylo nejspíš mnohem užitečnější. Samotná cesta začala dost špatně, protože při příletu k Miru selhaly naváděcí systémy. Krikaljov tak musel na stanici přistát ručně a každý špatný pohyb byl tudíž potenciálně smrtící. Naštěstí si zachoval chladnou hlavu.

iZdroj fotografie: Pxhere

Následně přestoupili další astronauti včetně první Britky ve vesmíru Helen Sharman. Krikaljov pobyt na Miru miloval, což bylo obrovské štěstí. Stejně jako pohled na Zemi z jiného úhlu si hrozně oblíbil „pocit svobody, jaký zažíváte v beztížném stavu“, jak sdělil v roce 2015 Guardianu. „Máte jednoduše pocit, že jste pták a můžete vzlétnout.“ Plnil normálně své denní povinnosti, zatímco dole se Sovětský svaz začal rozpadat.

Novinky přicházely velmi spoře

„Byl to dlouhý proces, ale dostávali jsme nějaké novinky. Ne všechny najednou, ovšem slyšeli jsme například o referendu,“ vysvětloval Krikaljov. „Dělal jsem svou práci a stále víc se bál o ty dole – o rodinu a přátele – my jsme měli všechno, co jsme potřebovali.“ Záhy byla politikou ovlivněna i stanice 358 kilometrů nad Zemí. Kazachstán chtěl nezávislost a prezident Gorbačov rozhodl, že nahradí Krikaljova, jakmile jeho mise skončí.

iZdroj fotografie: Pxhere

Nicméně žádný Kazach neměl adekvátní výcvik, takže Krikaljov musel na Miru zůstat o něco déle. Ačkoli důsledky dlouhodobého pobytu ve vesmíru nebyly moc známé, bylo jasné, že nějaká rizika to mít bude. „Mám na to dost síly? Budu se umět adaptovat, abych mohl program vůbec dokončit?“ ptal se sám sebe. V říjnu ukončilo 4měsíční misi několik jeho kolegů a opustilo stanici.

Pobyt s délkou nade všechna očekávání

Nikdo jiný neměl odpovídající zkušenosti, aby zůstal na stanici sám – a Sovětský svaz nemohl vyslat dalšího astronauta. Krikaljov tudíž zůstal na Miru obíhajícím Zemi mnohem déle, než by kdy očekával. Spojení malého prostoru vysoko nad Zemí není zrovna místem, kde chce člověk pobývat dlouhodobě o samotě. Dne 25. prosince 1991 se Sovětský svaz konečně rozpadl a bylo tedy ještě méně prostředků na misi, která by Krikaljova zachránila.

iZdroj fotografie: Pxhere

Pokud by selhalo všechno ostatní, měl Sojuz ještě únikovou kapsli, což by ovšem znamenalo obětovat stanici. Bez operátora a příslušných oprav by to byl konec Miru. „Nejsilnějším argumentem byla ekonomická situace. Věděli, že to není dobré pro mé zdraví, ale země je v tak špatném stavu, že jakékoli ušetřené prostředky jsou naprosto klíčové.“ Nakonec se USA s Ruskem dohodly a vyslaly na orbitu další skupinu, která dorazila za tři měsíce, 25. března.

Rekordní pobyt ve vesmíru

Krikaljov se tak vrátil na Zemi po rekordních 311 dnech kontinuálního pobytu ve vesmíru. Když dorazil, byl občanem již neexistujícího státu, což mu vysloužilo přezdívku „poslední sovětský občan“. Navzdory tomu, že strávil ve vesmíru mnohem více času, než původně zamýšlel, zamířil Sergej Krikaljov po návratu okamžitě zase do kosmického výcviku. Nakonec strávil ve vesmíru při další misi 803 dnů, čímž překonal předchozí rekord.

iZdroj fotografie: Pxhere

Drží také rekord v cestování časem. Podle propočtů The Universe Today totiž díky relativitě a dilataci času provedl cestu do budoucnosti obrovským skokem o délce 0,2 sekund. Krikaljov podnikl celkem osm výstupů do vesmíru, jeho rekord překonal v roce 2015 Gennadij Padalka s celkovým časem 878 dní souvislého pobytu. Od března 2009 je Krikaljov prvním civilním náčelníkem Střediska přípravy kosmonautů J. A. Gagarina v Hvězdném městečku.

Jak jste prožívali období rozpadu Sovětského svazu?

Zdroj: IFLScience