Jediná mince svého druhu v Česku ležela na poli u budoucí D35. Přes 95 % stříbra na povrchu prozrazuje ražební techniku, která kopírovala Bavorsko

Konec července 2022, orná půda u Klenic na Hradecku. Detektorář zapojený do systematického průzkumu trasy budoucí dálnice D35 zachytil v rozorané vrstvě signál, ze kterého se vyklubala drobná stříbrná mince, denár se jménem královny Konstancie Uherské a vyobrazením svatého Vojtěcha.

Foto: Jana Šrámčíková / VědaŽivě

Odborníci z Národního muzea následně potvrdili, že exemplář tohoto typu dosud v tuzemských sbírkách ani nálezových fondech nefiguroval. Mince o hmotnosti 0,85 gramu a průměru necelých devatenácti milimetrů přežila staletí v orbě, aby se nakonec stala jedním z nejpozoruhodnějších výsledků záchranné archeologie posledních let. Její příběh přitom sahá daleko za numismatický katalog: dotýká se přemyslovské politiky, bavorského mincovního vlivu i toho, co všechno dokáže odkrýt stavba dálnice, když jí předchází důkladný terénní průzkum.

Proč je klenický denár v Česku jediný svého druhu

Označení „unikát“ se v archeologii používá snadno, ale tady za ním stojí měřitelná argumentace. Autoři odborné studie v Numismatických listech, numismatici Jan Videman, Jan John a Petr Vrána, zařadili klenický kus do okruhu ražeb katalogizovaných jako Cach 700–703. Jenže žádný dosud evidovaný exemplář z tohoto okruhu nenese totožnou kombinaci vyobrazení, rozměrů a hmotnosti.

Jediná známá paralela pochází z Mezilesí u Trhových Svinů v jižních Čechách: obol se shodným motivem, ovšem o výrazně menší nominální úrovni (pouhých 0,34 gramu a 12,2 milimetru v průměru). Obrazová shoda obou kusů je přitom tak těsná, že autoři studie usuzují na dílo téhož řezače kolků, tedy jednoho a téhož řemeslníka, který vytvořil oba razicí nástroje patrně v krátkém časovém rozmezí.

Výjimečnost klenického denáru tedy nestojí na jediném efektním detailu. Spočívá v průniku několika parametrů najednou: ikonografie s Konstancií a Vojtěchem, plný denárový formát, vysoká ryzost kovu a absence jakéhokoli domácího protějšku stejné velikosti a váhy.

Co prozradila rentgenová fluorescence o stříbře z 13. století

Povrchová analýza přístrojem Olympus Vanta ukázala průměrný obsah stříbra 96,01 %. Zbylé necelé čtyři procenta tvoří měď (1,87 %), olovo (0,82 %) a zlato (1,11 %). Měření proběhlo na několika bodech mince, což je standardní postup eliminující lokální odchylky.

Takový výsledek jednoznačně odlišuje klenický denár od dobových padělků, které mívaly bronzové jádro potažené tenkou vrstvou drahého kovu. Zde jde o plnohodnotnou stříbrnou ražbu. Širší srovnání s běžným standardem českých mincí kolem roku 1230 zatím zveřejněno nebylo, ale samotní autoři studie mluví o kvalitní produkci odpovídající bavorskému fenikovému typu, oboustranné minci, která se v téže epoše lišila od velkých brakteátů ovlivněných saskou tradicí.

Právě vazba na Bavorsko je jedním z klíčových interpretačních vodítek. Studie spojuje denár s plzeňským mincovním okruhem a zdůrazňuje logickou návaznost na oblast, kde se v první třetině 13. století razily obdobné dvoustranné mince. Konstancie, manželka Přemysla Otakara I. a dcera uherského krále Bély III., tak na svém denáru propojila dva světy: svatý Vojtěch byl patronem české země i apoštolskou postavou uherského křesťanství. Pro arpádovskou princeznu na přemyslovském trůně šlo o ideální dynastický symbol.

Dálnice D35 jako největší archeologický odkryv na Hradecku

Klenický denár nevyplul na povrch náhodou. Vznikl jako vedlejší produkt jednoho z nejrozsáhlejších terénních průzkumů v novodobé české archeologii. Muzeum východních Čech v Hradci Králové koordinovalo od konce července do prosince 2022 celoplošnou prospekci ornice na 84 hektarech budoucí trasy D35 v úseku Sadová–Hořice. Výsledek: přes tři tisíce prostorově zdokumentovaných artefaktů.

Na sousedním úseku Sadová–Plotiště čísla ještě narostla, přes patnáct tisíc lokalizovaných nálezů, z nichž zhruba polovina souvisela s bitvou u Hradce Králové roku 1866. Vedle toho ŘSD zaznamenalo nejdelší pravěkou mohylu v Evropě, unikátní laténské sídliště či hroby z období stěhování národů.

Celý mechanismus funguje jako pojistka: stavebník oznámí záměr Archeologickému ústavu Akademie věd, oprávněná organizace provede záchranný výzkum a teprve poté předá plochu stavbařům. U D35 archeolog Matouš Holas z hradeckého muzea potvrdil, že prostor byl stavbě předán včas a průzkum harmonogram nenarušil. Dvě desítky proškolených dobrovolníků s detektory pracovaly pod odborným dohledem v rámci programu „Jak nalézat a neničit“, což je model, který ukazuje, jak může spolupráce veřejnosti s profesionály přinášet výsledky bez ničení kontextu.

Kde mince skončila a proč ji nikdo nekoupí

Denár je uložen v Muzeu východních Čech v Hradci Králové. Podle zákona o státní památkové péči patří movité archeologické nálezy zpravidla kraji, na jehož území byly učiněny. Nálezce může získat odměnu, ale volný prodej na trhu nepřipadá v úvahu.