Pod Bezdězem se táhne tunel, jehož rozměry nečekáte. Stavitelé ho razili v hornině, kterou na kopec vynesla sopečná činnost

Z hradu Bezděz do Bělé pod Bezdězem má podle staleté tradice vést podzemní chodba dlouhá zhruba šest kilometrů. Její ústí hledali i archeologové.

Foto: Jitka Erbenová / Creative Commons / CC BY-SA 4.0.

Na podzim 2011 se na zámku v Bělé pod Bezdězem propadla podlaha. Pro většinu měst by šlo o drobnou stavební nepříjemnost, v Bělé to ale znamenalo poplach jiného druhu. Místní okamžitě vytáhli z paměti příběh, který si předávají po generace: odněkud odsud má pod polem, lesem a strmým svahem vést chodba až na královský hrad Bezděz. Podle tradice ústí ve sklepě domu čp. 27 na bělském náměstí a její délka se odhaduje asi na šest kilometrů, jak tehdy připomněla reportáž ČT24. Pod domem čp. 27 se skutečně nachází zavalená chodba. Kam přesně pokračuje, zatím nikdo nevysledoval. Tím víc stojí za to podívat se, jak by takové dílo pod sopečnou horou vůbec vypadalo.

Šest kilometrů podzemí: kudy má vést chodba z Bezdězu do Bělé

Trasa, kterou tradice vyznačuje, je na papíře jednoduchá a v terénu odvážná. Začátek leží na bělském náměstí, cíl na vrcholu kopce, kde od 60. let 13. století trůní gotický hrad. Mezi oběma body se táhne krajina, kterou dnes turista po červené značce překoná na trase dlouhé zhruba 13 kilometrů. Podzemní zkratka by tuto vzdálenost přibližně zkrátila na polovinu, zato by musela zdolat převýšení celého vrchu.

Na tom stojí skutečná monumentálnost legendy. Šest kilometrů ručně ražené chodby, která navíc stoupá do masivu hory, by v českých poměrech představovalo dílo s málokterou obdobou. Lidová paměť přidává i představu o jejím profilu. Turistický server Náš REGION převyprávěl historku o sedlácích, kteří se roku 1810 měli propadnout do podzemí i s koňmi a celým potahem. Jako měření ji brát nelze, jako svědectví o tom, jak velkoryse si chodbu lidé představovali, ovšem poslouží výborně. Vůz s koňmi totiž potřebuje prostor, jaký se v běžném sklepním průlezu nenajde.

Bezděz má oproti stovkám hradních báchorek jednu výhodu: konkrétní adresu. Číslo popisné, zavalený vchod, propadlou zámeckou podlahu a archeology, kteří se o místo zajímali. Takové indicie se u podobných pověstí objevují jen zřídka.

Znělec, sopka a tvrdá skála: z čeho je kopec pod hradem

Hrad stojí na hoře, kterou vyzvedly dávné vulkanické procesy. Velký i Malý Bezděz tvoří znělec, odborně fonolit, tedy výlevná alkalická hornina. Podle výkladu Městských lesů Doksy vznikla v oligocénu, přibližně před 33 až 23 miliony let. Okolní měkčí vrstvy postupně odnesla eroze a odolná znělcová tělesa zůstala trčet nad krajinou jako takzvané neovulkanické suky. Proto se oba Bezdězy zvedají tak nápadně, že je poznáte z dálky.

Pro stavitele hradu byla taková skála darem. Pevný podklad, výhled do širokého okolí a svahy, po kterých by se útočník šplhal jen s velkou námahou. Pro hypotetické razíče podzemní chodby by stejná hornina znamenala noční můru. Pokud by chodba opravdu vedla masivem vrchu, podle nás by šlo o mimořádně namáhavou ruční práci na dlouhá léta, nesrovnatelnou s hloubením sklepů v měkčích usazeninách pod městem. Dá se předpokládat, že bělská část podzemí souvisí spíš s městskými sklepeními. Tím víc fascinuje představa jejího pokračování do nitra sopečné homole.

Bezděz přitom ve vulkanické společnosti není osamocený. Trosky vyrůstají ze dvou vyvřelých čedičových sloupů, Házmburk sedí na čedičovém vrchu, pozůstatku přívodního kanálu dávné sopky, a mezi typické vulkanické dominanty patří i Kunětická hora. Žádná z nich se ovšem nemůže pochlubit pověstí o několikakilometrovém podzemí.

Obléhání, poklad a Smetanovo Tajemství: proč by tunel někdo budoval

Hrad založil roku 1264 Přemysl Otakar II., jak uvádí oficiální web hradu Bezděz, a dějiny mu nadělily dramat víc než dost. Dne 25. ledna 1279 sem Ota Braniborský přivezl sedmiletého Václava II. a jeho matku Kunhutu. Za třicetileté války hrad na čas obsadili Švédové. V baroku z pevnosti vyrostl benediktinský klášter a poutní místo, kam roku 1666 dorazila kopie černé Madony montserratské.

Do tohoto rámce tradice zasazuje chodbu. Podle verze, kterou převypráví Národní památkový ústav, sehrála roli kolem roku 1402, kdy hrad obléhal Zikmund Lucemburský a uvnitř se bránil markrabě Prokop. Místní si vysvětlovali, proč obránci při dlouhém obléhání nehladověli: zásoby k nim měly proudit podzemím z Bělé. Benediktin Jarolím Techner pak roku 1776 údajně popsal tajný průchod z Bělé na vrch Bezděz.

Jakmile se tunel dostal do vyprávění, přibyl k němu i poklad. Jedna z populárních verzí tvrdí, že ke konci třicetileté války mniši schovali klášterní cennosti před Švédy a jejich část zůstala na Bezdězu. Nejslavnější stopu ale chodba zanechala v hudbě. Bedřich Smetana z ní udělal osu opery Tajemství, jejíž námět vzešel z vyprávění bělské rodačky Elišky Lauermannové a libreto sepsala Eliška Krásnohorská. Málokterá podzemní pověst se dočkala jevištního zpracování od národního skladatele.

Hrubá Skála má třicet metrů, Plzeň dvacet kilometrů: jak by obstálo bezdězské podzemí

Abychom šest kilometrů zasadili do souvislostí, porovnali jsme je s doloženými podzemními stavbami. Výsledek ukazuje, jak výjimečné by bylo potvrzení.

Lokalita	Typ podzemí	Délka
Hrubá Skála	objevená tajná hradní chodba	asi 30 m
Plzeňské historické podzemí	síť chodeb, sklepů a studní	asi 20 km
Plzeň, prohlídkový okruh	zpřístupněná část	téměř 800 m
Z Bezdězu do Bělé (podle tradice)	souvislá spojovací chodba	asi 6 km

Na Hrubé Skále archeologové odkryli únikovou chodbu dlouhou zhruba 30 metrů, ústící na úpatí skal. Turistům ji kvůli nebezpečnému sklonu nezpřístupnili. Bezdězská tradice pracuje s délkou dvousetkrát větší. Plzeňský labyrint je sice ještě rozsáhlejší, tvoří ho ale propojené městské sklepy pod jedním centrem. Souvislá chodba vedoucí z města až na vrchol vzdálené hory by patřila k nejdelším hradním chodbám, jaké si lze v Česku představit, a s přehledem by zastínila vše, co dosud historici v této kategorii zdokumentovali.

Výlet na Bezděz v roce 2026: vstupné, cesta a co uvidíte

Hrad leží nad obcí Bezděz nedaleko Doks v Libereckém kraji. Vlakem se vystupuje ve stanici Bezděz, odkud k bráně vede asi tříkilometrová cesta na zhruba hodinu chůze. Autem se dojíždí do obce kilometr pod hradem, kde čekají placená parkoviště. Pěší mohou vyrazit od Máchova jezera (8 km), od Housky (10 km) nebo z Bělé po červené (13 km), což je pro milovníky pověsti nejpříhodnější volba. Cyklisté pozor: kamenitá stezka prochází národní přírodní rezervací a jízda na kole je tam zakázána.

Základní okruh bez průvodce podle webu hradu zabere asi 40 minut a rezervaci nevyžaduje:

• dospělí: 180 Kč
• senioři a mládež 18 až 24 let: 140 Kč
• děti 6 až 17 let: 50 Kč
• děti do 5 let: zdarma

Trasa provede hradní kaplí, královským, purkrabským i manským palácem a vyvrcholí na Velké věži. Pod zem okruh nesměřuje. V říjnu je hrad otevřený od pátku do neděle mezi 9:30 a 16:00. Pověsti tu přesto ožívají při tematických akcích, například při Hradozámecké noci, kdy průvodci vyprávějí o vzniku Bezdězů, o pokladu, Čertově věži i o samotné chodbě.

K faktům je třeba připojit několik výhrad: souvislá trasa z hradu do Bělé zatím prokázána nebyla, doložený je jen zavalený úsek pod domem čp. 27; délka šesti kilometrů pochází z tradice a šířku, výšku ani stavitele žádný pramen neuvádí. Ražbu ve znělcovém masivu nic nepotvrzuje a do tunelu se v rámci prohlídky podívat nelze. Pověst o pokladu navíc existuje ve dvou podobách: jedna jej schovává před Švédy, verze Národního památkového ústavu před pruskými vojsky.