Vousatá perská princezna maskulinního vzhledu jako symbol krásy 19. století. Muži kvůli ní umírali

Ideály krásy se mění jak podle historické epochy, tak také v závislosti na kultuře. Kupříkladu Persie v 19. století byla v tomto ohledu velmi odlišná od celého západu.

Zdroj fotografie: Se souhlasem Barbory Wittové

Právě v té době splňovala místní ideál princezna s přezdívkou „Qajar“. Jednalo se o zarytou feministku a také bojovnici za ženská práva. Hrála na housle, kromě toho mluvila plynně arabsky a francouzsky. Jednou týdne hostovala literární salony a spolu s psaním se také věnovala malbě. Celým jménem Zahra Tadj es-Saltaneh žila v letech 1883 – 1936 a byla dcerou perského krále Nasera al-Din Shana z Qajarské dynastie, která byla turkického původu.

Vousatá a ošklivá

Paměti princezny popisují její výchovu v harému krále, kromě toho se věnují i detailům zacházejí s otrokyněmi. Autorka nevynechala ani četná omezení, která se dotýkala naprosto každé perské ženy tehdejší doby. Její budoucí zasnoubení na ni čekalo už v osmi letech a Qajar kvůli tomu velmi trpěla. K tomu také přispěly další poměry jejího manžela a celé to doplňuje volba potratu, protože princezna se velmi bála hrozby smrti během porodu dítěte.

View this post on Instagram

Příspěvek sdílený Princess Qajar (@missqajar)

Zajímavé je, že tehdejší doba u žen oceňovala mužské rysy a u mužů naopak zase ty ženské. Proto byly u žen například velmi vítané kníry nebo husté obočí a muži to vnímali jako velmi atraktivní prvek. Trendu nahrávala i kosmetika a mnohé ženy si obočí „dotahovaly“ řasenkou. Muži se zase snažili působit jemně, ovšem už tehdy začínala i sem pronikat západní móda. Zahra byla ovšem se zavalitou postavou a knírem přímo idolem.

Výrazná feministka

Kromě toho, že byla sama průkopnicí, založila také v Íránu skupinu za práva žen. Organizovala nejrůznější tajná setkání, pochody do parlamentu a stále apelovala na proběhnutí ústavní revoluce. V pozdějších dobách se věnovala jak výchově své vnučky, tak také psaní a osvětě. Do vlastní smrti žila společně se svou dcerou Touran Doulah. Její role ve feministickém hnutí se stala předmětem studií blízkého východu v rámci programu nejen teheránské univerzity.

View this post on Instagram

Příspěvek sdílený Princess Qajar (@missqajar)

Tento program ovšem nezůstal jen místním studiem, ale rozšířil se například až na Harvard. Tato prestižní univerzita dokonce obdržela princezniny rodinné fotografie, rozsáhlé spisy a příběhy. Se svým manželem, aristokratem a synem ministra obrany, měla dva syna a dvě dcery. Jejich sňatek proběhl už ve věku 13 let princezny. Zahra ovšem prolomila východní tabu a jako jedna z prvních žen – navíc v královské rodině – se s manželem později rozvedla.

Zdroj: TheMindCircle