Patří k nejkrásnějším zámkům u nás. Na rodiče s dětmi ale v parku čeká drahá past
Na první pohled ideální výlet pro celou rodinu. Zámek Slatiňany nabízí nádherné historické prostory, jenže už u pokladny narazíte na pravidlo, které ne každý návštěvník přijme s nadšením.
Pamatujete na ty časy, kdy stačilo sbalit do batohu dvě jablka, namazat krajíc chleba a vyrazit do zámeckého parku? Byla to taková ta klasická víkendová idylka, která člověka nestála ani korunu, a přitom se děti vyvětraly v krásném prostředí. Jenže časy se mění a z dřívější samozřejmosti se stává placená služba. Jeden z našich nejkrásnějších zámků totiž zavedl vstupné do parku, které může nejedné mamince s kočárkem a bandou capartů pořádně provětrat peněženku.
Když se za čerstvý vzduch začne platit
Pokud se rozhodnete jít na prohlídku interiérů, máte to v suchu, protože vstup do zahrady bývá v ceně vstupenky. Ale co když chcete jen na procházku? Připravte si šedesát korun za každou hlavu. Možná si řeknete, že šedesátka není žádná závratná suma, ale schválně si to spočítejte u čtyřčlenné rodiny. Najednou jste na 240 korunách a to jste ještě ani neotevřeli peněženku u stánku se zmrzlinou.
Dřív se v zahradách platilo symbolické mýtné, třeba dvacka, což člověk bral jako příspěvek na údržbu trávníku nebo květinových záhonů. Ale dnešní ceny už podle mého mínění připomínají spíš past na turisty. Pro lidi, kteří počítají každou korunu, se takové odpoledne stává nedostupným luxusem. Je to smutný pohled, když si uvědomíme, kolik rodin dnes žije doslova z ruky do pusy a parky pro ně byly poslední oázou klidu, která byla zadarmo.
Svačina v trávě jako symbol skromnosti
Mnoho z nás má v živé paměti doby, kdy se v zámeckých parcích vybalovaly domácí řízky a krájelo ovoce v akci. Nikdo se nad tím nepozastavoval, byl to prostě způsob, jak si užít výlet a nezruinovat domácí rozpočet. Dnes, kdy všechno příšerně zdražuje, je tato potřeba ještě aktuálnější. Jenže když musíte zaplatit „vstupné do přírody“, má ta domácí svačina najednou trochu nahořklou příchuť.
Mladečské jeskyně spojují kras ve vápenci s nálezy nejstaršího Homo sapiens ve střední Evropě. A mají i zmijí hřbitov
Sivá Brada je živý travertinový kopec, který vytváří srážení minerálů z pramenů. Pořád roste
Markušovský skalní hřib zaslouženě láká davy. Vznikl erozí zlepenců a méně odolného podloží v Hornádské kotlině
Ochtinská aragonitová jeskyně vznikla za vzácných hydrochemických podmínek v podzemí. Uvnitř na vás čekají „zkamenělé korály“
Herlianský gejzír pohání oxid uhličitý, ne teplo jako u běžných gejzírů. Návštěvníkům Košic by neměl uniknout
