Největší katakomby střední Evropy vykutali Češi. Lákají na 4 patra, ale o jejich temné minulosti se raději nemluví

Desítky kilometrů chodeb, několik pater pod zemí a žádná kompletní mapa. Znojemské podzemí patří k největším svého druhu ve střední Evropě – a stále není zcela prozkoumané.

Foto: Jana Šrámčíková / VědaŽivě

Pokud si myslíte, že Znojmo je jenom o parádním vínu a křupavých okurkách, tak vás v redakci VědaŽivě vyvedeme z omylu. Stačí, když se podíváte pořádně pod nohy. Přímo pod historickým centrem se totiž rozprostírá obrovský moravský ementál. Doslova. Máte totiž před sebou jeden z největších podzemních labyrintů ve střední Evropě, který měří neuvěřitelných 27 kilometrů. Je to fascinující svět, kde se historie mísí s legendami a kde se i dneska můžete docela snadno ztratit, protože kompletní mapu tohohle bludiště prostě nikdo nemá.

Strategický úkryt, kde nevidíte ani na špičku nosu

Celé to začalo nevinně ve 13. století. Každý pořádný měšťan si chtěl uchovat svoje zásoby pěkně v chládku, a tak se kopalo a kopalo. Jenže jak město rostlo, sklepy se začaly propojovat a prohlubovat až do neuvěřitelných čtyř pater pod sebou. Nebyl to žádný majstrštyk jednoho architekta, ale tvrdá práce mnoha generací. A když pak přišlo do tuhého, třeba za třicetileté války, zmizelo pod zem celé město. Švédští vojáci pak jen koukali jako zjara do prázdných ulic, ze kterých se sice kouřilo, ale nikde ani živáčka. Obyvatelé totiž v podzemí normálně vařili a topili, přičemž kouř odváděli rafinovanými průduchy do komínů opuštěných domů.

Pasti na nezvané hosty a neexistující mapy

Znojemské podzemí ovšem nepředstavovalo jen pasivní úkryt, naopak. Byla to skoro pevnost. Naši předkové nebyli žádní hlupáci a na nezvané návštěvníky nachystali pěkně vypečené pasti. Existovaly tu třeba takzvané „smrtící prahy“ – úseky s velmi nízkým stropem, kde musel útočník sklonit hlavu, a v tu ránu ho obránce mohl snadno zneškodnit. Podlahy byly také v určitých místech schválně kluzké nebo se v nich nacházely propadla, o kterých věděli jen místní. I to je jeden z důvodů, proč dodnes neexistuje jedna jediná ucelená mapa. Chodby se totiž v průběhu staletí různě zazdívaly, zasypávaly nebo se na ně prostě zapomnělo. I v dnešní době se tak čas od času stane, že dělníci narazí při opravách kanalizace na prostory, o kterých neměli památkáři ani tušení.

Výprava pro ty, co se nebojí bláta a tmy

Pokud se tam dneska vydáte, zapomeňte na nudnou procházku s výkladem o letopočtech. Pro milovníky adrenalinu jsou tu nachystané speciální trasy – a vybrat si můžete hned ze tří stupňů obtížnosti. Na té nejvyšší se budete brodit vodou, protahovat se úzkými škvírami, kam by se i kočka bála vlézt, a lézt po mokrých žebřících. Dostanete k tomu jen baterku, holínky a ochranný oděv. A cestou uvidíte i unikátní expozici s názvem „Očistec“ (pokud k ní tedy dojdete), kde na vás čekají postavy hříšníků a různé mučicí nástroje, což v té absolutní tmě a vlhku působí víc než přesvědčivě.