Na Ještědu se našel poklad považovaný za zničený. Kraj k hotelu získal i dvě stě kusů unikátního nábytku

Liberecký kraj při převzetí Ještědu objevil přes dvě stovky kusů původního nábytku od Otakara Binara, který odborníci desítky let pokládali za nenávratně ztracený.

Foto: Stanislav Dusík - licence CC BY-SA 4.0

Když se řekne „poklad na Ještědu“, člověk si možná představí zapomenutou schránku pod podlahou. Skutečnost je prozaičtější, a přitom mnohem cennější. Ve skladu u Mladé Boleslavi ležely roky desítky skříněk, stolků, křesel a dalších dílů modulárního systému H-modul, který architekt Otakar Binar navrhl přímo pro zakřivené hotelové pokoje ještědského hyperboloidu. Nikdo z odborné veřejnosti netušil, že soubor ještě existuje. Existence nábytku se naplno potvrdila až při majetkovém převodu Ještědu do rukou Libereckého kraje, dokončeném začátkem června 2026. A právě tenhle nález mění pravidla hry: místo replik se na horu může vrátit originál.

Nábytek šitý na míru hyperboloidu

H-modul nebyl běžný hotelový sortiment. Binar jej koncipoval jako variabilní systém dílů připomínajících písmeno H, které se daly skládat a kombinovat tak, aby kopírovaly zakřivené stěny pokojů uvnitř rotačního hyperboloidu. Skříňky, stolky, křesla, všechno vznikalo jako autorský interiér na míru jedné konkrétní stavbě, ne jako katalogová položka pro řetězec hotelů.

Podle ředitele Severočeského muzea Jiřího Křížka, kterého citovaly Novinky, se takto komplexní interiéry v tehdejším Československu tvořily jen pro ambasády, budovy KSČ a výjimečně pro reprezentativní hotely. Najít podnik, který by atypické vybavení dokázal kvalitně vyrobit, bylo už v sedmdesátých letech mimořádně obtížné. O to víc bolelo, co přišlo po roce 1989.

Ztraceno v privatizaci

Devadesátá léta Ještěd zasáhla tvrdě. Privatizační zásahy rozbily původní celek interiérů, kusy se vyhazovaly, prodávaly, ztrácely. Sám Binar později vzpomínal, že „spousta nábytku nenávratně zmizela“. Zvlášť postižená byla kavárna, kde z původního vybavení nezbylo téměř nic. Odborníci i památkáři se shodovali: originální H-modul je pryč.

Spolek Ještěd 73 se přesto pustil do záchrany toho, co zůstalo. Obnovil salónek, bar Avion, závěsná „vajíčka“ i několik retro pokojů. Financoval repliky a opravy dochovaných solitérů. Byla to záslužná práce, ale pořád práce s fragmenty a kopiemi. Chyběl klíč k autentické obnově celku.

Tři a půl milionu za „přibalený“ poklad

Liberecký kraj koupil Ještěd od Českých Radiokomunikací za 181 milionů korun. Méně známý je fakt, že movité věci, tedy i mobiliář, řešila samostatná smlouva. Znalecký posudek ocenil celý soubor movitého majetku na necelých 2,84 milionu korun bez DPH; s daní šlo o 3,43 milionu. Smlouva byla zveřejněna 10. března 2026.

Tři a půl milionu za více než dvě stovky kusů autorského nábytku z národní kulturní památky, to je účetní hodnota, která ani vzdáleně neodráží hodnotu památkovou. Pro srovnání: jediný originální kus Binarova nábytku by na aukčním trhu s designem 20. století mohl dosáhnout násobků své „posudkové“ ceny. Kraj v tomto případě získal celý soubor jako součást transakce, jejíž hlavním předmětem byla budova a pozemky.

Depozitář místo vitrín, zatím

Nábytek už nesedí ve skladu u Mladé Boleslavi. Kraj zajistil přesun do depozitáře Severočeského muzea v Jablonci nad Nisou, kde se o něj stará tým Jiřího Křížka. Stav kusů je podle jeho slov výrazně poničený, restaurátorský zásah je nevyhnutelný.

Oficiální linie kraje zní jasně: H-modul se má po restaurování vrátit zpět na Ještěd a znovu sloužit návštěvníkům hotelu. Muzeum plní roli přechodné stanice a odborného zázemí. Během roku 2026 má vzniknout restaurátorský návrh, teprve potom se rozhodne o harmonogramu a etapizaci obnovy. U souboru čítajícího přes dvě stě kusů je realistické počítat spíš s víceletým procesem než s rychlou opravou v řádu měsíců.

Půl miliardy a padesát let bez generálky

Nález H-modulu je jen jeden dílek výrazně většího skládání. Ještěd od svého otevření v roce 1973 neprošel generální opravou. Podle iROZHLASu se celková rekonstrukce odhaduje zhruba na půl miliardy korun. Vedení kraje chce stavební obnovu zahájit do podzimu 2028, provoz hotelu a restaurace zatím běží dál beze změn a nájemní smlouva se společností JEŠTĚD platí do září 2032.

Právě v kontextu tak rozsáhlé rekonstrukce dává nález originálu mimořádný smysl. Bez něj by obnova interiérů stála výhradně na replikách, vizuálně věrných, ale bez paměti materiálu, bez stop řemeslné práce ze sedmdesátých let, bez autenticity, kterou žádná kopie nedokáže nahradit. S dochovaným H-modulem má Ještěd šanci vrátit se nejen k původnímu vzhledu, ale i k původní atmosféře.

Dvě stě kusů poničeného nábytku ve skladu nezní jako senzace. Jenže tohle není sériové vybavení, které se dá objednat z katalogu. Je to chybějící klíč k tomu, aby Ještěd po obnově nepůsobil jako kulisa, ale znovu jako celek, který Karel Hubáček a Otakar Binar navrhli jako jeden nedělitelný organismus.