Kutná Hora předběhla italské Montepulciano i portugalské Nazaré. Kostnice z lidských kostí funguje jako magnet pro zahraniční turisty

Stříbrné město skončilo osmé v podzimním žebříčku platformy Daytrip. Za sebou nechalo toskánské Montepulciano i portugalskou Nazaré.

Zdroj fotografie: Czeva / licence CC BY-SA 4.0

Seznam otevírají antické Pompeje a dalo by se čekat, že dál budou následovat hlavně italská a portugalská jména. Dvě z deseti příček však obsadilo Česko. Český Krumlov vystoupal na druhé místo a Kutná Hora se usadila na osmém. Za ní zůstalo Montepulciano, vinařský klenot jižního Toskánska, i Nazaré, atlantické městečko proslavené obřími vlnami. Pro středočeské okresní město je to nečekaně prestižní společnost. Podle nás si ji ale vysloužilo právem. Hodinu jízdy od Prahy totiž nabízí památky UNESCO, středověké stříbro a podzemní kapli vyzdobenou lidskými kostmi. Takovou kombinaci si cestovatel z Ohia nebo Texasu zapamatuje déle než desáté renesanční náměstí.

Podzimní žebříček Daytripu: Kutná Hora v jedné lize s Pompejemi

Daytrip zprostředkovává soukromé přejezdy s řidičem mezi evropskými městy. Jeho síť zahrnuje přes 40 tisíc tras. Klient si při rezervaci může přiobjednat zastávku, kde si cestou protáhne nohy a prohlédne si něco navíc. Právě z těchto přidaných zastávek firma sestavila podzimní pořadí. Podklad tvoří rezervace jejích převážně amerických zákazníků na podzimní cesty po Evropě.

Kompletní desítka podle tiskové zprávy Daytripu:

1. Pompeje, Itálie
2. Český Krumlov, Česko
3. Coimbra, Portugalsko
4. Óbidos, Portugalsko
5. Plitvická jezera, Chorvatsko
6. Bratislava, Slovensko
7. Aveiro, Portugalsko
8. Kutná Hora, Česko
9. Montepulciano, Itálie
10. Nazaré, Portugalsko

Daytrip v pořadí vidí posun v chování cestujících. Přejezd dřív znamenal několik hodin za okýnkem auta. Dnes se z něj stává samostatný zážitek: historické město, muzeum, vyhlídka nebo památka UNESCO, a to bez jediného dne dovolené navíc. Z přesunu se zkrátka stává další destinace.

Proč stříbrné město předběhlo Montepulciano a Nazaré

Rozhoduje především geografie. Daytrip uvádí, že cesta z Prahy do Kutné Hory trvá autem zhruba hodinu a pět minut a měří 84 kilometrů. Město navíc leží na trase, kterou Američané z Prahy často pokračují: do Brna, do Vídně nebo do Krakova. Zastávka se do itineráře vejde téměř bez námahy.

Montepulciano a Nazaré mají podobnou polohu. Toskánské městečko na kopci leží mezi Florencií a Římem, Nazaré zase na pobřežní ose mezi Lisabonem, Portem a Coimbrou. Obě nabízejí krajinu, víno nebo oceán a atmosféru, kterou zná každý z Instagramu. V tom se ale skrývá jejich slabina: podobných toskánských pahorků a portugalských pláží má Evropa celou řadu.

Kutná Hora sází na kontrast. Do jediné krátké zastávky vměstná:

• status UNESCO od roku 1995, kdy byl na seznam zapsán historický střed s chrámem sv. Barbory a katedrálou v Sedlci,
• příběh stříbra, díky němuž patřilo středověké město k nejbohatším v českých zemích,
• vrcholnou gotiku v podobě katedrály s charakteristickými stanovými střechami,
• kostnici, kterou nelze zaměnit s ničím jiným.

Organizace UNESCO ve zdůvodnění zápisu vyzdvihuje právě hornickou minulost a dvojici chrámů, které se staly měřítkem pro celou středoevropskou architekturu. Z pohledu turisty, jenž má na zastávku dvě nebo tři hodiny, je to mimořádně výhodný obchod. Kutná Hora funguje jako zastávka s příběhem. Krátká zajížďka přinese vyprávění, které si host odveze domů a bude ho opakovat u večeře.

Sedlecká kostnice a kostěný lustr: obraz, který si člověk odnese

Kostnice zabírá dolní kapli hřbitovního kostela Všech svatých v Sedlci. Okolní hřbitov se ve 14. a 15. století rozrostl do obřích rozměrů. Mor, hladomor, války a vysoká úmrtnost přiváděly do posvěcené půdy další a další zemřelé. Když se pohřebiště později zmenšovalo, kosti z exhumovaných hrobů se ukládaly do kaple.

Základní barokní koncepci výzdoby připisuje oficiální historie architektu Janu Santinimu-Aichelovi. Nejoslavnější prvky však vytvořil řezbář František Rint, který dílo dokončil roku 1870. Pod klenbou visí lustr složený ze všech druhů kostí lidského těla, na stěně se vyjímá schwarzenberský erb a prostor protínají kostěné girlandy. Dohromady jde o ostatky desítek tisíc lidí.

Právě tenhle obraz vysvětluje, proč se Kutná Hora vyhoupla nad konkurenci. Kostěný lustr si člověk zapamatuje i po letech, kdy mu jména toskánských uliček dávno vyprchají z hlavy. Správci místa přitom trvají na důstojnosti. Oficiální historie Sedlce připomíná, že výzdobu je třeba chápat jako křesťanské memento mori a prostor naděje na vzkříšení, nikoli jako oslavu smrti.

Tomu odpovídají i pravidla. Uvnitř platí zákaz fotografování, který provozovatel zdůvodňuje úctou k místu posledního odpočinku. Od října 2025 se navíc vstupuje v časových oknech s omezenou kapacitou. Vstupenka platí na konkrétní den a hodinu a oficiální web sedlecké kostnice doporučuje rezervaci předem. Pro podzimní sezónu to platí dvojnásob.

Návštěvnost Kutné Hory v číslech: statisíce lidí každý rok

Americký žebříček má oporu i v domácích statistikách. Středočeská centrála cestovního ruchu za rok 2025 napočítala v sedleckém areálu téměř 339 tisíc návštěvníků. Mezi 215 sledovanými cíli středních Čech, které dohromady přilákaly 6,6 milionu lidí, obsadil areál třetí místo.

Ukazatel	Rok	Počet
Sedlecký areál (kostnice a katedrála), údaj SCCR	2025	téměř 339 000
Kostnice a katedrála Nanebevzetí Panny Marie	2024	296 046
Chrám sv. Barbory	2024	267 589
Sledované kutnohorské památky celkem	2023	1 030 633
Sedlecký areál, lokální údaj	2023	290 856

Kulturní statistiky za rok 2024 řadí sedlecký areál i chrám sv. Barbory mezi deset nejnavštěvovanějších památkových objektů v republice. Kutná Hora tak má hned dvě položky v elitní desítce. Křivka přitom míří vzhůru: mezi lety 2023 a 2025 přibylo v Sedlci zhruba 48 tisíc návštěvníků ročně.

Podle nás z toho plyne jedno: Češi Kutnou Horu znají, často ji ovšem vnímají jen jako rychlou odbočku ke kostnici. Kdo jí věnuje celý den, objeví město, které si pozornost zahraničních cestovatelů zaslouží.

Výlet z Prahy do Kutné Hory: vlak, vstupenky a rozumný plán dne

Do Kutné Hory se dá vyrazit i bez řidiče. Vlak z pražského hlavního nádraží jede zhruba hodinu a spoje vyrážejí přibližně každou hodinu. Na hlavním nádraží v Kutné Hoře se přesedá na místní vláček, který překoná poslední tři kilometry do centra. Sedlec leží přímo u hlavního nádraží, takže je logické začít právě tam.

Vstupné a otevírací doba:

• Sedlecký areál (kostnice a katedrála): dospělí 220 Kč, senioři a studenti 150 Kč, děti a ZTP 80 Kč. V říjnu otevřeno od 9 do 17, od listopadu do února od 9 do 16 hodin.
• Chrám sv. Barbory: dospělí 180 Kč. Od dubna do října otevřeno od 9 do 18, v listopadu a prosinci od 10 do 17 hodin.
• Kombinovaná vstupenka Barbora & Sedlec: dospělí 360 Kč, studenti a senioři 270 Kč, děti a ZTP 120 Kč.

Jeden den pohodlně pojme Sedlec, procházku historickým centrem a chrám sv. Barbory. Cestou ke katedrále se vyplatí zastavit u bývalé Jezuitské koleje, kde dnes sídlí galerie GASK se sbírkami českého i světového umění. Kdo touží po stříbrném příběhu z první ruky, zamíří na Hrádek do Českého muzea stříbra s expozicí o těžbě a zpracování drahého kovu a se vstupem do kutnohorského podzemí. U muzea a galerie už je ale potřeba vybírat. Na všechno najednou jeden den obvykle nestačí.

Podzim nahrává fotografům i chodcům. Vinice pod chrámem sv. Barbory se barví do zlatova, davy z letní sezóny řídnou a ranní mlha nad údolím Vrchlice dodává gotickým věžím dramatičnost, za jakou by se nemusel stydět žádný hollywoodský film.