Itálie za rohem? V „polských Benátkách“ pořídíte pivo i večeři za lidovku

Město stovek mostů, ostrovů a malebných zákoutí. Wrocław si vysloužila přezdívku „polské Benátky“ a stále častěji láká návštěvníky z Česka.

Foto: Jana Šrámčíková / VědaŽivě

Tohle město máme hned za humny – ale přiznejme si, kolikrát jsme tam byli? Přitom polská Vratislav, tedy Wrocław, je přesně ten typ místa, kam vyrazíte na otočku a domů se vracíte s pocitem, že jste objevili Ameriku, jak v redakci VědaŽivě míníme. Nebo spíš italské Benátky, akorát za polské ceny, které jsou k naší peněžence pořád tak nějak lidštější.

Město, kde si bez mapy a mostů ani neškrtnete

Vratislav je unikát. Představte si město rozeseté na pěti řekách a dvanácti ostrovech. Abyste se tam někam dostali, musíte neustále přebíhat nějaký most – a že jich tam mají přes stovku (to jsem nepočítala, to nám říkala průvodkyně z cestovní kanceláře, aby bylo jasno)! Není divu, že každý kout města dýchá vodou a zelení (bylo to pro mě takové malé zjevení, tohle totiž ve městě prostě nečekáte). Je to takový labyrint, kde se sice občas zamotáte, ale vůbec vám to nevadí, protože se u toho pořád na něco hezkého koukáte. Parky jsou tu na každém kroku a historické uličky vás klidně hodí o pár století zpátky, aniž byste k tomu potřebovali stroj času.

Náměstí, kde historie přežila i nemožné

Srdcem všeho je Rynek, tedy tržní náměstí. Je to obr. Po Krakovu druhé největší v Polsku a věřte mi, že se tam ztratíte v davu, ani nebudete vědět, jak. Hlavní slovo tu má Stará radnice. Tenhle gotický kousek stavěli šílených tři sta let, ale výsledek stojí za to. A co je na tom nejlepší? Přestože byla Vratislav za války ze sedmdesáti procent srovnaná se zemí, tahle radnice to přežila skoro bez škrábance.

Foto: Jana Šrámčíková / VědaŽivě

A když už tam budete, musíte povinně do sklepa. Ne za trest, ale za odměnu. Sídlí tam totiž Piwnica Świdnicka. Je to nejstarší hospoda v Evropě a pivo se tam točilo už v době, kdy se u nás ještě poctivě válčilo s husity. A podle mého mínění mají Poláci dobré pivo a za slušnou cenu (i když tady je maličko drží výš než jinde ve městě – ale za ten zážitek to stojí, to zase ano).

Tržnice pro labužníky a večerní romantika

Jestli máte hlad, utíkejte do Haly Targowe. Je to kryté tržiště z počátku minulého století a ta konstrukce z betonu je i dneska technický zázrak. Seženete tam úplně všechno – od čerstvých krówek až po poctivé polské pierogi. Vůbec nevadí, že neumíte polsky ani pípnout. Buď to nějak „dáte“ s češtinou, nebo zkusíte přepnout na angličtinu, anebo budete prostě ukazovat. Všechno jde, když se chce (a tady jsou na to zvyklí, vážně). A ty kavárny uvnitř? To je prostě nebe v puse.

A když se začne stmívat, nasměrujte své kroky na Ostrow Tumski, tedy Katedrální ostrov. Je to nejstarší čtvrť, kde vládne klid a duchovno. Nad hlavou se vám tyčí katedrála svatého Jana Křtitele a já vám radím – šup do výtahu a vyjeďte si na věž. Ten výhled na město při západu slunce je prostě něco neopakovatelného. A kdo ho mine, jako by tu nebyl.

A když budete mít štěstí, uvidíte i lampáře, který tu každý večer stále ještě ručně zapaluje plynové lampy (u nás se něco podobného děje už jen občas na Karlově mostě). A jestli tohle není romantické, tak už vážně nevím.