Fotografové ji nazývají Moravským Toskánskem. Zvlněná pole u Kyjova ale netvaruje eroze, propadají se pod nimi staré štoly

Na přelomu dubna a května se krajina jihozápadně od Kyjova promění v barevnou mozaiku řepky, ozimé pšenice a čerstvě osetých lánů.

Foto: Public Domain Pictures

Fotografie, které odtud míří na sociální sítě, připomínají italské Val d’Orcia, jenže pod tou pohlednicovou scenérií se skrývá příběh, který žádný filtr neodhalí. Měkké vlny Kyjovské pahorkatiny totiž dotvářejí propady nad opuštěnými lignitovými doly, jejichž chodby se místy nacházejí pouhých devět metrů pod povrchem.

Jak fotograf Emil Čelustka dal krajině jméno, které obletělo svět

Označení Moravské Toskánsko se mezi fotografy šířilo už před rokem 2016, kolovala i varianta České Toskánsko. Rozhodující impuls přišel od kyjovského rodáka Emila Čelustky, který v roce 2016 založil web pod hlavičkou Moravské Toskánsko a začal značku systematicky propagovat. V rozhovoru pro iDNES přiznal, že výraz převzal od kolegů; jeho zásluhou ale přerostl z fotografického slangu v marketingově srozumitelnou zkratku, která přitahuje i Japonce a Jihokorejce.

Čelustka sám upozorňuje, že srovnání s italským originálem má své meze. Toskánské kopce nabízejí převýšení kolem pěti set metrů, moravské vlny jsou jemnější, intimnější. Chybí cypřišové aleje i statky na hřebenech. Síla zdejší scenérie spočívá v něčem jiném: v obrovských barevných plochách, osamělých kapličkách a bočním světle, které při východu a západu slunce vykresluje každou terénní záhybu.

Geologie a těžba lignitu: dvě síly, které vytvořily ikonický reliéf

Kyjovská pahorkatina je přirozeně zvlněná, to je geologický základ, který existoval dávno před prvním důlním dílem. Poválečná kolektivizace pak výrazně zvětšila půdní bloky a posílila efekt dlouhých barevných pásů. A do tohoto rámce vstoupila třetí vrstva: jihomoravský lignitový revír.

V pásu mezi Šardicemi, Hovorany, Čejčí a Kyjovem se od 19. století dobýval lignit. Štoly, jámy a větrní díla protkala podzemí v hloubkách od devíti do sta metrů. Důl Julius II u Hovoran měl nadloží pouhých dvacet až sedmdesát metrů. Když se těžba v druhé polovině 20. století utlumila, chodby zůstaly, a půda nad nimi začala klesat.

Podle databáze České geologické služby pokrývá poddolované území Šardicka přes 36 km². Propady se objevují nepravidelně, typicky po vydatných deštích nebo jarním tání, a to i desítky let po uzavření posledního dolu. V letech 2002 až 2006 musela Geonika ve spolupráci s DIAMO sanovat více než třicet propadlin v okolí bývalých dolů Obránců míru, Dukla, Ivanka, Všemoc Boží a Markus. Důlní minulost tu zkrátka dodnes fyzicky doznívá.

Kde přesně hledat nejkrásnější záběry Moravského Toskánska

Oblast se rozprostírá jihozápadně a západně od Kyjova. Nejčastěji zmiňovaná fotomísta:

• Kaplička svaté Barborky u Strážovic, solitérní dominanta uprostřed polí, ideální pro kompozice s teleobjektivem.
• Šardické biopásy, úzké travnaté pruhy mezi lány, které rozbíjejí monotónní plochy a přidávají hloubku.
• Trasa Strážovice–Svatobořice-Mistřín, táhlé hřbety s výhledem na několik vrstev kopců za sebou.
• Úsek Stavěšice–Šardice, klasická „toskánská“ perspektiva s vlnami polí ubíhajícími k obzoru.

Centrální parkoviště neexistuje. Oficiální turistický web Jižní Moravy doporučuje nechat auto v obci a poslední kilometry dojít pěšky; úzké asfaltky slouží zemědělcům a v sezóně řepky bývají frekventované. Veřejnou dopravou poslouží autobusová linka 662 z Kyjova přes Svatobořice-Mistřín a Šardice dál na Hovorany.

Kdy vyrazit, aby krajina odhalila svou nejpůsobivější tvář

Zlaté okno trvá zhruba tři týdny: od konce dubna do poloviny května, kdy řepka září ve žlutém zenitu a ozimá pšenice přidává sytou zeleň. Denní rytmus je stejně důležitý jako kalendářní. Těsně po svítání a dvě hodiny před západem slunce nízké paprsky protáhnou stíny v terénních záhybech a promění ploché pole v plastickou reliéfní mapu.

Čelustka opakovaně zdůrazňuje, že stejný záběr tu nikdy nepořídíte dvakrát. Každý rok se mění skladba plodin, barvy se posouvají, remízky rostou. K tomu se přidávají lokální terénní změny, nový pokles půdy nad zapomenutou chodbou, čerstvě osázený biopás. Krajina žije a proměňuje se rychleji, než by člověk od zemědělského zátiší čekal.

Proč je Moravské Toskánsko víc než pohlednice z dronu

Estetický účinek zdejších polí stojí na vrstvách, které se vzájemně zesilují. Měkký pahorkatinný podklad dává krajině základní melodii. Kolektivizace padesátých let zvětšila půdní bloky do rozměrů, které oko vnímá jako abstraktní malbu. A důlní propady přidaly do terénu nepravidelné prohlubně a asymetrické vlny, které přirozenou geomorfologii doplňují o nečekaný rozměr.

Pro běžného návštěvníka je oblast bezpečná; turistické weby ji standardně doporučují a žádný plošný zákaz vstupu neplatí. Riziko se váže na konkrétní poddolované body, které monitoruje Česká geologická služba a spravuje DIAMO. V územním plánu Hovoran jsou v lokalitě Karlín evidovány vedle poddolování i potenciální sesuvy, revidované naposledy v roce 1979.