Cizinci řadí Strahovskou knihovnu mezi nejkrásnější interiéry Evropy. Čechy většinou překvapí spirálová schodiště ukrytá za falešnými hřbety knih

Strahovská knihovna se opakovaně objevuje ve světových výběrech nejkrásnějších knihovních interiérů, a většina Čechů v ní přitom nikdy nestála.

Foto: Jana Šrámčíková / VědaŽivě

Když americký magazín Veranda v roce 2024 sestavoval seznam šestadvaceti nejpůsobivějších knihoven planety, zařadil mezi ně i dva sály ukryté za zdmi premonstrátského kláštera nad Pražským hradem. O dva roky později totéž udělal Travel + Leisure. Zahraniční redakce si Strahova všímají pravidelně, jenže tuzemský návštěvník sem často zamíří poprvé až s přáteli ze zahraničí. Důvod je prostý: areál leží mimo nejpřímočařejší pěší osu mezi Starým Městem a Hradem, vstup do sálů podléhá regulovanému režimu a celé místo působí spíš jako uzavřený klášterní svět než jako veřejná atrakce. Právě proto za jeho dveřmi čeká interiér, který v evropském měřítku obstojí vedle rakouského Admontu i Melku.

Dva sály, dvě epochy: proč Strahov vyniká v celoevropském kontextu

Unikátnost Strahovské knihovny spočívá v souhře dvou zcela odlišných prostorů v jediném areálu. Starší Teologický sál vznikal v letech 1671–1679 a nese barokní charakter: štuková klenba pokrytá malbami Siarda Noseckého, přes 21 000 svazků v původních regálech, zemské a astronomické glóby a kompilační kolo z roku 1678, důmyslná pomůcka, jejíž planetový mechanismus udržoval rozložené knihy ve stálém úhlu při otáčení, aby písař mohl pohodlně čerpat z více pramenů najednou.

Mladší Filosofický sál přišel o století později a představuje zcela jiný svět. Rozměry 32 × 10 × 14 metrů, přes 60 000 svazků a monumentální stropní freska Antonína Maulbertsche, kterou malíř dokončil s jediným pomocníkem během pouhého půlroku. Maulbertsch přitom nešel do neznáma, pracoval s ikonografickým schématem své starší, nedochované fresky z knihovny v Louce u Znojma. I tak jde o výkon, který dodnes budí respekt historiků umění.

Stavební logika Filosofického sálu skrývá další překvapivý detail: když premonstrátský opat koupil ořechový knihovní interiér ze zrušeného kláštera v Louce, architekti přizpůsobili rozměry budoucího sálu regálům, a nikoli naopak. Prostor proto působí tak sevřeně a zároveň velkolepě, každý centimetr slouží knihám.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Prague Journey | UGC (@edanazpekdemirprague)

Spirálová schodiště za falešnými hřbety: detail, který většina přehlédne

V obou rozích Filosofického sálu se ukrývají spirálová schodiště vedoucí na galerii, odkud jsou přístupné nejvyšší řady knih. Vstupy do nich maskují falešné hřbety svazků, zapracované do rohových partií knihovních skříní tak dokonale, že z návštěvnického pohledu splývají s okolní stěnou. Bez upozornění je prakticky nemožné je odhalit.

Proč o nich Češi většinou nevědí? Standardní prohlídka vede chodbou s kabinetem kuriozit; do Teologického i Filosofického sálu návštěvník pouze nahlíží od vchodových dveří. Rohové partie sálu tak zůstávají mimo zorné pole. Vstoupit přímo mezi regály lze jedině v rámci předem objednaných komentovaných prohlídek s omezeným počtem osob, klášter chrání mikroklima i vzácné fondy.

Zahraniční turisté mají paradoxně výhodu: anglojazyčné cestovatelské materiály a lifestylové magazíny pracují s obrazem Strahova dlouhodobě a na skrytá schodiště výslovně upozorňují. Domácí publikum vnímá areál spíš jako „klášter nad Hradem“ než jako interiérovou atrakci s konkrétními architektonickými triky.

Fond, který konkuruje slavným rakouským opatstvím

Podle aktuálních údajů Strahovského kláštera knihovna uchovává přes 300 000 svazků, 3 500 rukopisů a téměř 1 800 prvotisků. Pro srovnání: benediktinský Admont drží zhruba 200 000 děl, přes 1 400 rukopisů a 530 inkunábulí; opatství Melk disponuje asi 100 000 knihami, přibližně 1 800 rukopisy a 750 prvotisky.

Strahov tedy nevyčnívá jedním superlativem (Admont se pyšní největším klášterním knihovním sálem na světě), ale souběhem parametrů: rozsáhlý fond, dva reprezentační sály z různých epoch, kabinet kuriozit zakoupený roku 1798, xylotéka na konci chodby u Filosofického sálu a klenoty typu Strahovského evangeliáře z doby kolem roku 860 či hvězdného atlasu ze 14. století, pravděpodobně pocházejícího z knihovny Karla IV.

Ročně sem podle oficiální tiskové zprávy kláštera zavítá kolem 250 000 návštěvníků, číslo zahrnuje i kulturní, společenské a vzdělávací akce. Přesný poměr tuzemských a zahraničních hostů bohužel klášter veřejně neuvádí.