České Budějovice mají náměstí, které ohromí i Brity. Jeho rozloha souvisí s městským plánem z 13. století

Když Jon Miksis, zakladatel cestovatelského webu Global Viewpoint, sestavoval svůj výběr dvanácti nejhezčích míst v Česku pro rok 2026, jihočeská metropole se v něm ocitla vedle Prahy, Českého Krumlova i Kutné Hory.

Foto: PxHere

Budějovice v jeho textu vystupují jako město s jedním z největších historických náměstí v Evropě, živou pivovarnickou tradicí a pohodovým tempem, které přetížené turistické magnety nabídnout nedokážou. Miksis výslovně doporučuje prohlídku Budějovického Budvaru, procházku kolem Samsonovy kašny a výstup na Černou věž. Jenže za tímhle doporučením stojí víc než osobní dojem jednoho blogera.

Náměstí z roku 1265, které dodnes ohromuje rozměry

České Budějovice vznikly jako královské město v roce 1265, v místě, kde se Vltava stéká s Malší. Urbanistické jádro se zrodilo kolem téměř čtvercového prostranství o rozměrech přibližně 133 × 137 metrů, plochy, kterou encyklopedie města datuje do samotného založení. Kolem obvodu vyrostly měšťanské domy na parcelách širokých asi osm metrů, propojené podloubím, a z tohoto vytyčení se rozvinula pravoúhlá síť ulic, jež přetrvala staletí.

Státní turistický portál CzechTourism řadí náměstí Přemysla Otakara II. mezi největší v celé Evropě. Pro zahraničního návštěvníka, zvyklého na stísněné středověké uličky, působí ten rozlehlý prostor s barokní kašnou uprostřed jako překvapení, a právě ten moment Miksis ve svém textu zachycuje. Černá věž, tyčící se do výšky 72 metrů hned vedle katedrály svatého Mikuláše, pak nabízí panorama, z něhož je čitelný celý gotický půdorys města.

Budvar: pivo, které zraje třikrát déle než průměr

Druhý pilíř Miksisova doporučení tvoří pivovar. Budějovický Budvar staví svou identitu na chráněném zeměpisném označení, které drží od roku 2004, žateckém hlávkovém chmelu, moravském sladovnickém ječmeni a artéské vodě čerpané z ledovcového akviferu tři sta metrů pod areálem. Klíčový parametr: ležák zraje kolem devadesáti dnů, tedy zhruba trojnásobek běžné doby u průmyslových piv.

Pro návštěvníka pivovaru to znamená možnost ochutnat nefiltrovaný, nepasterovaný Budvar přímo z ležáckých tanků, zážitek, který si v exportní lahvi nikde na světě nezopakuje. Miksis spojuje právě tuhle degustaci s celkovou atmosférou města: čerstvě načepované pivo, české jídlo v Masných krámech a klidné tempo ulic kolem náměstí. Podle městské strategie cestovního ruchu patří Budvar mezi nejnavštěvovanější atraktivity přímo v Budějovicích, takže blogerův instinkt sedí s daty.

Foto: PxHere

Tvrdá čísla: jihočeská jednička v návštěvnosti

Subjektivní nadšení jednoho autora by samo o sobě nestačilo. Jenže statistiky za rok 2024 vykreslují obraz, který Miksisův výběr podepírá. Podle oficiální koncepce rozvoje cestovniho ruchu města zaznamenaly České Budějovice:

• 238 058 ubytovaných hostů, první místo v Jihočeském kraji
• 395 382 přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních
• 55,3 % nerezidentů mezi hotelovými hosty
• Nejsilnější zahraniční trhy: Německo, Jižní Korea, Rakousko, Čína, Slovensko

Budějovice tak v počtu ubytovaných předstihly i Český Krumlov, přestože ten disponuje značkou UNESCO a celosvětovou proslulostí. Rozdíl tkví v tom, že krajské město funguje jako dopravní uzel a přirozená základna pro výlety po celém regionu, a právě tuto roli mu přisuzuje i Miksis.

Základna pro jižní Čechy: co zvládnete za den nebo dva

Síla Budějovic pro zahraničního cestovatele spočívá v kombinaci, kterou Praha ani Krumlov v téže podobě nenabízejí: historické centrum s vlastní gravitací, ikonická pivní značka a snadný dosah okolních cílů. Sedmnáct kilometrů na západ leží Holašovice, vesnická rezervace zapsaná na seznamu UNESCO od roku 1998. Necelou půlhodinu jízdy severně se tyčí zámek Hluboká, jihočeská variace na windsorskou gotiku. A Vrbenské rybníky nabízejí přírodní protiváhu k městské architektuře.

Město samo tuto pozici cíleně buduje. Provozuje destinační společnost Českobudějovicko-Hlubocko, spravuje turistický portál a v dubnu 2026 hostilo odbornou konferenci Travelcon s mezinárodní účastí. Strategický dokument formuluje ambici dostat se do roku 2028 mezi tři nejnavštěvovanější mimopražské destinace v Česku, a opustit tak zažitou pověst „města na jednu noc“.

Proč Budějovice tak dlouho zůstávaly ve stínu Prahy a Krumlova

Městská SWOT analýza pojmenovává brzdy otevřeně: roztříštěná komunikace, neujasněný mezinárodní název destinace, silná konkurence dvou zavedených značek a historická tendence návštěvníků projet Budějovice bez zastavení. Právě proto mají doporučení typu Miksisova článku pro město reálnou hodnotu, zapadají do strategie, která chce zahraniční viditelnost opřít o kvalitní služby a autentický zážitek místo masového marketingu. Podle nás má jihočeská metropole všechny ingredience, aby se z průjezdní zastávky proměnila v cíl, kvůli kterému si cestovatel prodlouží itinerář o další den.