Když přeběhne černá kočka přes cestu, bude mít člověk smůlu. Jak ale tato pověra vznikla? Stalo se tak už ve středověku, důvod je bizarní. Stačilo, aby se jich jeden papež bál.
Černá kočka je už od pradávna spojována se zlým znamením. Základ této pověrčivosti můžeme hledat už v raném středověku. S postupem let se na tuto pověru nabalovalo stále více a více negativních asociací. Dodnes jsou černé kočky vnímány jakou posluhovačky ďábla, společnice čarodějek a poslové smrti. Komu přes cestu přeběhne černá kočka, toho prý čeká velké neštěstí.
Černá kočka jako služebnice ďábla
Kočky byly předmětem lidského zájmu v průběhu celé lidské historie. Starověcí Egypťané kočky uctívali a středověcí Evropané se jich báli. Černá kočka se dostala na listinu démonických bytostí za působení papeže Řehoře IX. Ten se černých koček bál tolik, že vydal papežskou bulu, která černé kočky označila za posly ďábla. Postupně se z nich staly posluhovačky čarodějnic, které s nimi údajně uctívaly temné síly.
Mezi běžné pomluvy patřilo, že čarodějnice během sabatů líbají zadky černých koček. Korespondující zranění mezi černou kočkou a ženou podezřelou z čarodějnictví představovalo důkaz, že se dotyčná za nocí mění v toto ďábelské zvíře. Ačkoliv byly tyto bajky a pověry s postupem let vyvráceny, jistou dávku pověrčivosti si s sebou černé kočky nesou dodnes.
Dobré nebo špatné znamení
Černá kočka však nepřinášela vždycky pouze špatná znamení. Některé kultury napříč historií vnímaly černé kočky také jako posly dobrých znamení. Nejoblíbenější byly pravděpodobně ve starověkém Egyptě, kde byly považovány za posvátné a do domácností měly přinášet štěstí a ochranu. Oblíbené byly také u námořníků. Pokud se černá kočka rozhodla zůstat na palubě lodi, znamenalo to požehnání pro celou posádku.
Také Japonci věřili, že černé kočky přináší prosperitu, požehnání do manželství a zajišťují dobrou sklizeň. Naopak v Itálii 16. století byly černé kočky vnímány jako předzvěst smrti. Pokud si černá kočka lehla na postel nemocného, lidé věřili, že brzy zemře.
Kočky nelze plně ochočit
Základ veškerých pověr, které se týkají černých koček, můžeme hledat v jejich povaze. Na rozdíl od psů není obecně příliš jednoduché kočky ochočit. V domácnostech se využívaly především k hubení hlodavců, což z nich dělá částečně divokou zvěř. Kočky dokáží žít po boku lidí, ve vzácných okamžicích se lidem schoulí do klína a předou, ale většinu času běhají neznámo kde a mnohdy se do svého obydlí nevrací i několik dní.
Toto chování bylo připodobňováno různým heretikům a čarodějnicím, kteří se vymykali dobovým standardům. Dodnes je černá kočka nejméně oblíbená barva u majitelů koček – a naopak mají největší zastoupení mezi toulavými kočkami. Proto je velmi pravděpodobné, že vám opravdu přes cestu přeběhne právě černá kočka.