Archeologové při vykopávkách v čínském Luolyangu objevili artefakty, které mohou potvrdit pravost hrobky nechvalně proslulého čínského císaře Liu Zhia.
Ten se do dějin zapsal především počtem popravených odpůrců a jedním z největších harémů na světě.
O skrytém mauzoleu poblíž Luolyangu věděli vědci řadu let díky historickým pramenům. Pravost Zhiovy hrobky ale nepotvrdily. Při vykopávkách nyní našli pečetě se jménem Zhiova následovníka Liu Honga. Tyto pečetě společně s historickými prameny dokazují možnou pravost Zhiovy hrobky.
Tvrdá vláda čínského císaře
Liu Zhi, zvaný také jako Císař Huan, vládl Číně v letech 146 – 168 našeho letopočtu. Během své krátké vlády se potýkal s hladomorem, ekonomickou krizí a v posledních letech panování i s protesty a rebeliemi proti jeho vládě.
Císař Liu Zhi tyto rebelie nejčastěji řešil popravováním vládních úředníků, které podezříval ze zrady a vynášení informací. V roce 159 našeho letopočtu popravil jednoho ze svých poradců, díky kterému se dostal na císařský trůn. V roce 166 pak krvavě potlačil studentské povstání.
5 000 konkubín na císařském dvoře
Do dějin se ale Liu Zhi zapsal také jako majitel jednoho z největších harémů v historii. O jeho harému napsal Xun Suang v roce 166 našeho letopočtu, že čítal 5 – 6 tisíc konkubín a společně s nimi si císař nechal přivážet i prostitutky z exotických zemí. I tak ale během své vlády Zhiu vystřídal tři manželky:
- císařovnu Yixian – údajně zemřela žárlivostí,
- císařovnu Deng Mengnü – zemřela po tom, co ji Liu Zhi uvrhl do vězení,
- císařovna Huansi – jako jediná císaře přežila a sloužila jeho nástupci Liu Hongovi.
Liu Zhi zemřel ve věku 36 v roce 168 našeho letopočtu. Příčina úmrtí není jistá, historické prameny se ale shodují na tom, že se nejednalo o úmyslné zabití. Zhiovo mauzoleum některé historické prameny nazývají jako mohylu porozumění. Komu Liu Zhi rozuměl, už ale prameny neuvádějí.
Technika
|
PŘEČTENÍ: 11543
Historie a kultura
|
PŘEČTENÍ: 8757
