Sušit ruce papírovými ručníky, či sušičem? Mezi výrobci zuří lítý boj o hygienickou nadřazenost

Veřejné toalety nabízejí tři základní možnosti, jak osušit mokré ruce. Za prvé je tu skládaný papírový ručník. Za druhé teplovzdušný fén starého stylu. A konečně druh tryskové sušičky typu Dyson. Společným jmenovatelem tohoto souboje je veřejná hygiena. Vědě se nepodařilo dosáhnout konsensu o hygienické nadřazenosti jednoho produktu nad druhým. Přesto průmysl papírových ručníků financoval nebo podporoval řadu studií, které tvrdily, že vysoušeče rukou jsou rájem pro nebezpečné mikroby. 

Nástup nové generace vysoušečů 

Jako vynález není papírový ručník o moc starší než vysoušeč rukou; společnost Scott Paper Company se sídlem ve Philadelphii a nyní vlastněná společností Kimberly-Clark vyvinula první toaletní ručník v roce 1907, zatímco Airdry Corporation v New Yorku patentovala první „sušicí zařízení“ v roce 1922. Ve 20. století byl dominantnějším produktem ručník. Největšími výrobci papírových ručníků byli giganti jako Kimberly-Clark nebo Georgia-Pacific.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Dyson Airblade, uvedený na trh v roce 2006, nebyl obyčejný vysoušeč rukou. Uvnitř sušičky proudil vzduch rychlostí přesahující 644 km/h, její filtr měl zachytit 99,95 % všech částic o velikosti 0,3 mikrometru nebo větších ze vzduchu v toaletách a cena se pohybovala kolem 1 000 liber (29 000 Kč). Airblade nebyl první vysokorychlostní sušič, ale jeho luxusní přitažlivost a drzý marketing společnosti Dyson způsobily revoluci ve světě toalet.

Ekonomický a ekologický pohled 

Po uvedení Airblade na trh začala vřít bitva, která postavila průmysl vysoušečů proti papírovým ručníkům. Produkty se předhánějí v ceně nebo ekologické šetrnosti, ale pro veřejnost je hlavní jejich hygienická nezávadnost. V ekonomickém ohledu vítězí sušiče. Prvotní investice je sice vyšší, ale přístroje slouží několik let, během nichž vyžadují pouze elektřinu. Naopak papírové ručníky je potřeba neustále dokupovat a jejich celková cena tak brzy překoná sušiče.

iZdroj fotografie: Sorosh Tavakoli / Creative Commons / CC BY

I z ekologického hlediska je osoušeč rukou moudřejší volbou. Dokonce i recyklovaný papírový ručník byl v určitém okamžiku buničinou a poté, co byl použit na toaletě, není možné jej dále recyklovat. Když je započítán každý krok výrobního procesu, těžba rudy na výrobu kovu osoušeče, výroba ručníků ze stromů, přeprava těchto produktů a jejich třídění, papírové ručníky mohou produkovat až o 70 % více emisí než ty nejúčinnější vysoušeče.

V hlavní roli hygiena

Zmíněné údaje vycházejí ze studie Massachusettského technologického institutu, kterou v roce 2013 financovala společnost Dyson. Navzdory nepřebernému množství různých studií, které zkoumají hygienickou nezávadnost, je jich jen velmi málo nezávislých. Mezi ně patří studie Mayo Clinic z roku 2012, kde její autoři doporučili upřednostňovat papírové ručníky na místech, kde je hygiena na prvním místě, jako jsou nemocnice a kliniky.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Průběh debaty o hygieně kolísá mezi idealismem a pragmatismem. Výrobci ručníků si myslí, že toalety by měly být pokud možno bez rizika. Vědci společnosti Dyson tvrdí, že důležité je realistické posouzení rizika. Běžně totiž přicházíme do kontaktu s povrchy zamořenými bakteriemi každý den. Důležité je, aby si lidé myli ruce mýdlem a dobře je osušili. Konečný výsledek tedy nejvíce ovlivní sami uživatelé.

Upřednostňujete na toaletách osoušeče rukou, nebo papírové ručníky?

Zdroj: TheGuardian, Cunrui Huang, The Hygienic Efficacy of Different Hand-Drying Methods: A Review of the Evidence, 2012, Jeremy R. Gregory, Analyzing uncertainty in a comparative life cycle assessment of hand drying systems, 2013