Úloha se zápalkami prozradí, jak jste inteligentní: Vyřešení na jeden tah se rovná 120 IQ, na dva tahy 110

Matematické rébusy jsou jakousi alfou a omegou testování inteligence člověka. Jde ostatně o jednu z nejstarších věd, která je s námi už od doby kamenné i starověku.

i Zdroj fotografie: Ondřej Štěpánek, pro Vědaživě
                   

Stran její dávné historie se hojně skloňuje Řecko nebo Indie, ze které pochází naše dnešní číslice. Trochu stranou však někdy zůstává matematika ve starém Egyptě, kde se rozvíjela už během 4. tisíciletí před Kristem. Sloužila tu však jako praktická pomůcka, abstraktní úvahy přišly až později. Žel, naše znalosti tohoto období vývoje vědy jsou strohé kvůli malému počtu zachovaných pramenů. I tak si ale lze udělat obrázek o dovednostech Egypťanů.

Rozvoj měst a potřeba čísel

Tento národ dovedl sčítat, odčítat, násobit i dělit, pracovat se zlomky nebo zpracovat některé aritmetické i geometrické problémy. Starověké národy se usídlovaly hlavně u řek, protože to znamenalo úrodnou půdu. Postupem času vznikala města, což nevyhnutelně potřebovalo počítání. Propočty a měření sloužily státu, matematická tvrzení vycházela z pokusů a omylů. Teď posuňte dvě zápalky tak, aby rovnice dávala matematicky smysl.

iZdroj fotografie: Ondřej Štěpánek, pro Vědaživě

Výklad matematiky ale tehdy neprobíhal stanovením nějakých obecných pravidel, nýbrž konkrétními úlohami. Někteří specialisté se pak začali věnovat i učení začátečníků. Právě toto předávání však vedlo k prvním rysům abstraktní matematiky. Počátky matematiky jsou stále poněkud v mlze. Mezopotámské destičky sice přežily tisíce let, kůra a bambus Číny a Indie se ale dávno rozpadly na prach.

Jen génius dokáže najít všech 10 rozdílů do pouhých 40 vteřin. Není divu, že tato optická hádanka většinu pořádně naštvala

Číselné znaky z papyrů

V Egyptě psali na papyrus a v suchém prostředí se tento materiál naštěstí zachoval. Už ve Staré říši tak byly matematické znalosti poměrně bohaté. To ostatně vyžadovala stavba pyramid. Jednička byla měřící hůl, desítku značila kraví pouta, stovku měřičský provaz, tisíc květ lotosu apod. Větší čísla pak tvořily soustavy těchto znaků. Jestli stále tápete, potřebujete z 3 udělat 2, z 9 udělat 0. Pak je výsledek správný.

iZdroj fotografie: Ondřej Štěpánek, pro Vědaživě

Staré hieroglyfy byly obvykle tesány do kamene. S vynálezem papyru vzniklo hieratické písmo, což zahrnovalo i číslovky. Desítky, stovky i tisíce měly vlastní znaky, takže velká čísla potřebovala méně symbolů. Nulu jako číslo Egypťané neznali. Úlohy se sirkami jsou velmi zábavné, rozhodně ale stojí za to vyzkoušet také optické iluze a jiné hádanky, procvičíte tak zase jiné části mozku.

Jak jste si s hádankou poradili?

Diskuze Vstoupit do diskuze
59 lidí právě čte
Zobrazit další články