Kligmanovy šílené pokusy: Jeho oběťmi byli vězni, týral je celých 20 let

Vědecké experimenty na hraně etiky, nebo daleko za ní, nejsou, bohužel, nic nového. A ještě horší je to v případě, kdy jejich pachatel odejde naprosto svobodně a bez postihu.

Zdroj fotografie: Public Domain

V roce 1951 se americký dermatolog Albert Kligman ohlásil na práci ve věznici v Holmesburgu, Pensylvánii. Jeho cílem byl výzkum dermatofytózy, kožního onemocnění vyskytujícího se hlavně na chodidlech sportovců. Když si uvědomil potenciál populace vězňů, jako kouzlem zapomněl pravděpodobně všechno, co se kdy naučil v hodinách lékařské etiky. Svoje „bádání“ tak nakonec značně rozšířil na testy léků i dalších patogenů.

Šílené pokusy prováděné ve věznici

Vězně krom jiného vystavoval i dioxinu, aktivní složce tzv. Agent Orange, hlavní chemikálie použité Spojenými státy ve válce herbicidů proti Vietnamu. Během 23 let si Kligman získal granty od americké armády, firem Dow Chemical a Johnson & Johnson. Stejně tak akademickou podporu univerzity v Pennsylvánii. Měl tak svolení zkoumat účinky těch nejnebezpečnějších sloučenin na lidech a to za naprosto tristních podmínek.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Veškeré jeho testovací subjekty byly vystaveny za okolností, které dělají z myšlenky informovaného souhlasu jen velmi špatný vtip. Když byla jeho práce u konce, stovky pacientů byly zcela vědomě nakaženy dioxiny, herpesem, dermatofytózou a dalšími chorobami. Podobně jako další pokusy podobného rázu, měly i ty Kligmanovy velmi omezené výsledky. To zjistil kdokoli, kdo by je vzápětí revidoval – což se samozřejmě také stalo.

Práce trvala dekády, ale byla zcela mizerná

Záznamy byly zcela nedbalé, získaná data si navzájem odporovala. Americký úřad pro kontrolu potravin a léčiv nakonec celé jeho bádání razantně odmítl. V zásadě tak Kligman strávil dvě desítky let prostým týráním vězňů a jeho výsledky nedostačovaly na to být prohlášeny za vládní experiment. Dokázal se ovšem vyhnout trestu a dožil se téměř 94 let. Do konce svého života ovšem skálopevně tvrdil, že nikdy neprovedl nic špatného.

Vedle těchto či dalších pokusů šlo o velmi plodného učence, který přivedl vědeckou přísnost do kožních oblastí, které zájem vědy tehdy postrádaly. Napsal černé práce na dermatologické problémy jako akné, lupy nebo různé vyrážky. Sám se narodil ve Filadelfii židovským imigrantům. Jeho otec byl z Ukrajiny a rozvážel noviny, matka z Anglie pracovala v obchodě. Jak chlapec chodil ke skautům a pobyt v přírodě v něm vyvolal zájem o botaniku.