Na tomto obrázku je několik rozdílů, najít je všechny zvládne jen 7 % lidí. Dokážete to?

Až do vzniku železnice během 19. století byla lodní doprava jedinou možností, jak přepravit větší objem zboží a surovin, případně lidí. Tato dvě plavidla ukrývají 3 rozdíly.

i Zdroj fotografie: Barletta Web
                   

Od dob starověku až do počátku 20. století byly pro lodní dopravu budovány průplavy nebo umělé kanály. Ty vycházely z přirozené říční či mořské sítě, kterou doplňovaly a rozšiřovaly podle potřeb a možností. V první řadě šlo totiž o propojování splavných řek. Význam lodní dopravy znatelně poklesl s rozvojem automobilů a samozřejmě letadel. Hraje však stále značnou roli v mezistátní, a hlavně mezikontinentální dopravě zboží a surovin.

Nejrůznější druhy plavidel

Z původních jednotných plavidel se postupem času vyvinuly lodě nákladní, obchodní, tankerové, kontejnerové, válečné, liniové, rekreační, výletní či rybářské. Existují speciální plavidla vybavená například bagry či jeřáby určená pro skutečně speciální výpravy nebo vědecké mise. Velkou roli hraje ekonomičnost provozu, tedy poměr ceny a výkonu. V zásadě to konstruktéry nutí ke stavbě stále větších jednotek. Kolik rozdílů najdete na těchto dvou obrázcích lodí?

iZdroj fotografie: Barletta Web

Stálý problém u lodní dopravy ovšem představuje trvání nakládky a vykládky. Ta například u tankeru trvá běžně asi 25 hodin. U velkých přepravních lodí jde i o 120 hodin zcela neproduktivního času. Stejně tak havárie takových plavidel jsou obrovským problémem. Rychlost je podstatná u válečných či sportovních lodí, osobní doprava se téměř kompletně změnila v plavby rekreační. Velké nákladní lodě dosahují rychlosti 25–28 km/h, válečné 60 km/h.

Dva obrázky, 15 sekund času a 3 rozdíly: Kdo je nenajde, tomu už zrak nejspíš neslouží

Vyšší nároky pro rychlost

Rychlost se však projevuje na nutném výkonu. S větší rychlostí výrazně stoupá odpor vody. Pro vysokou rychlost na krátkou vzdálenost se proto staví katamarány či vznášedla. Ta se po startu zvednou a pohybují bez ponoru. Od 19. století nahradil plachtoví parní stroj, pak spalovací motor, případně turbína s lodním šroubem. Válečné stroje využívají i atomové reaktory s generátorem páry. Jestli stále tápete, tady máte řešení dnešního rébusu.

iZdroj fotografie: Barletta Web

Předchůdcem veškerých lodí byl nejspíš vor, obvykle vybavený plachtou a kormidlem. První nalezená vesla jsou 10 000 let stará, první lodě více jak 8 000 let. Najít na rozbouřeném moři všechny rozdíly jistě nebylo snadné. Pokud jste to zvládli, máte velmi dobrý smysl pro detail. Jestli vám některá drobnost unikla, nevadí, zrak a všímavost můžete vytrénovat při řešení dalších úkolů.

Jak jste si s rébusem poradili?

Zdroj: BarlettaWeb
Diskuze Vstoupit do diskuze
73 lidí právě čte
Zobrazit další články