Šok v regálech: Oblíbené máslo Čechů v testu totálně pohořelo. Kupujete ho také?
Nezávislé hodnocení dvanácti másel přineslo překvapivé výsledky. Oblíbené produkty z regálů propadly kvůli chuti i konzistenci, zatímco jiné, méně nápadné, bodovaly.
Ruku na srdce – dáváte si v obchodě opravdu záležet, co házíte do košíku, nebo prostě sáhnete po známé kostce v akci, kterou kupovala už vaše babička? Zvyk je železná košile, jenže u másla se to může pěkně vymstít. V redakci jsme zjistili, že i u tak obyčejné věci, jako je stlučená smetana, jsou rozdíly klidně jako mezi trabantem a mercedesem.
Když „selské“ znamená spíš průšvih
Největší překvapení přinesl test dvanácti másel. Na úplném chvostu skončilo Pilos Selské máslo (84 % tuku), které přitom patří mezi nejprodávanější. Člověk vidí nápis „selské“ a hned si představí poctivou chuť z venkova. Jenže realita byla podle hodnotitelů úplně jiná.
Porotci upozorňovali na nepříjemnou, až chemickou pachuť a vůni připomínající lůj. Konzistence navíc nebyla zrovna ideální – máslo bylo tvrdé jako kámen a špatně roztíratelné. A to je přesně ten moment, kdy si člověk řekne, že něco není v pořádku.
Paradoxem zůstává, že obyčejné máslo stejné značky dopadlo výrazně lépe. Ukazuje se tak stará známá věc – hezký název na obalu ještě neznamená vyšší kvalitu.
Jak poznat poctivou kostku a nenaletět
Jak se v tom tedy vyznat? Základ je jednoduchý: nespoléhejte jen na značku nebo marketing. V testech naopak zabodovala másla, která na první pohled nijak nevyčnívají. Například Milko Bio nebo Tatra Farmářské patřily mezi nejlépe hodnocené – díky plné chuti a příjemné konzistenci.
Důležité je sledovat i označení. „Čerstvé máslo“ musí být prodané do 20 dnů od výroby. Pokud narazíte na „stolní máslo“, může jít o výrobek, který byl dlouhodobě skladovaný – klidně i zmrazený. Takové máslo se hodí spíš na pečení než na čerstvý chleba.
A malý trik na závěr: kvalitní máslo by mělo po chvíli mimo lednici změknout a jít snadno roztírat. Pokud se drolí nebo zůstává tvrdé jako beton, něco je špatně.