Asi nejslavnějším zobrazením lidského těla v anatomickém ohledu je Da Vinciho Vitruviánský muž. Na tomto obrázku s postavami ale něco nesedí.
Postava v různých postojích a několika variantách je vepsána do kruhu a ten do čtverce. Kolem je doprovodný text, který komentuje teorie i úvahy Marca Vitruvia. Jednalo se o římského architekta z 1. století a také autora Deseti knih o architektuře. Tyto svazky totiž tvoří základ teorie umění a architektury období renesance. Asi nejslavnější Leonardova kresba ukazuje jeho přesvědčení, jak je na proporcích lidského těla založena harmonická krása celého světa.
Ideální proporce člověka
Právě proto je tzv. Vitruviánský muž vnímán i jako symbol humanismu, nového člověka, rozumu a dalších hodnot. Dnes je originál uložen ve sbírkách Gallerie dell´Accademia v Benátkách, jeho vystavení se koná jen sporadicky. Jde o kresbu perem na papíru o rozměrech 34,6 x 25,5 centimetrů. Ve středu je nahá postava muže ve dvou polohách, která je vepsána do kruhu a pak do čtverce. Teď se podívejte na obrázek těchto šesti lidí a dvou psů. Co je na ní špatně?
Přímo pod mužem je vodorovné měřítko s rozdělením strany čtverce na 4 lokty. Dva krajní díly se dělí na 6 dlaní a pak ještě 4 prsty. Kdokoli sledující slavnou kresbu tak může proporce těla sám ověřit. Nákres objevil a koupil italský architekt Giuseppe Bossi. Pak o něm napsal pojednání, které věnoval svému příteli, klasicistickému sochaři Antoniu Canovovi. A když Bossi skonal, artefakt koupila roku 1822 právě benátská Gallerie dell´Academia.
Souvislost těla a architektury
Ve třetí knize o architektuře rozebírá Vitruvius symetrii a proporce a jejich vztah k budování chrámů. Byl totiž přesvědčen, že míry a proporce lidského těla, které jsou stvořeny Bohem, jsou právě proto dokonalé a správné. Aby byl chrám správně navržen, musí tyto zákony odrážet. Myšlenka lidského těla vepsaná do kruhu a čtverce ovlivnila celou jeho architektonickou praxi. Jestli stále tápete, stíny vodítek neodpovídají jejich skutečné dráze.
Samotná kresba měla zřejmě předchůdce a předobrazy. Leonarda asi inspiroval jeho přítel a také znalec Vitruvia, konkrétně architekt Giacomo Andrea z Ferrary. Drobný detail v podobě stínu vodítek, jenž neodpovídá skutečnosti, snadno lidskému oku unikne. Určitě ale neuškodí trochu své smysly a schopnosti procvičit při řešení podobných hádanek. Navíc je to zábavný způsob trávení volného času.