Dívky vystavené cigaretovému kouři mají zvýšené riziko rakoviny prsu. Každý rodič kuřák by se měl zamyslet

Už dlouho je známa skutečnost, že za rakovinou i infarkty stojí nejen aktivní kouření, ale také to pasivní. Tedy vystavení člověka kouři aktivního kuřáka. Vědci z UiT univerzity v Norsku teď přišli s dalšími děsivými důkazy. Podle studie profesorky Inger Torhild Gram mají totiž ženy, které byly v dětství vystaveny cigaretovému kouři svých rodičů (či někoho jiného), vyšší riziko na vývoj rakoviny prsu. Právě dětství je kritickou dobou.

Citlivost prsní tkáně na cigaretový kouř

Vzduch vdechovaný během pasivního kouření obsahuje řadu škodlivých substancí, které se dotyčné nevyhnutelně dostanou do organismu. „Víme také, že právě prsní tkáň je velmi náchylná na karcinogeny, hlavně v období během puberty a před ní,“ říká Inger Torhild Gram. V rámci výzkumu, zda pasivní kouření zvyšuje riziko rakoviny prsu, sledoval její tým po více jak dvě desítky let vzorek 46 000 žen.

Celá studie probíhala na ženách, které v dotazníku uvedly, že samy nikdy nekouřily. „Zeptali jsme se jich, zda byly v dětství vystaveny pasivnímu kouření. To následně vedlo k jejich rozdělení do dvou skupin.“ Badatelé pak sledovali zdraví těchto žen od roku 1991 do roku 2018. Pomáhaly jim k tomu norské organizace sledující rakovinu prsu i záznamy o příčinách smrti. S rakovinou prsu bylo diagnostikováno celkem 2 185 žen.

Vliv na 1 ze 14 případů

Podle zjištění tato diagnóza jasně převažovala u žen, které byly kouři z cigaret vystaveny během svého dětství. „Hlavním nálezem je, že jeden ze čtrnácti případů rakoviny prsu u všech žen ze studie se dá spojit s pasivním kouřením během dětství,“ uvádí Gram. To koresponduje ze 7 % případů rakoviny prsu, protože tato forma rakoviny je dnes jednou z nejběžnějších. Tyto nálezy jsou dalším důvodem, proč před kouřem chránit především děti.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Ženy byly monitorovány po dobu 20 let, některé 27. Badatelé čekali až do teď, aby mohli identifikovat dostatek případů rakoviny potřebných pro dosažení statisticky přesných závěrů. Většina žen, u nichž se objevila rakovina prsu, byla ve věku 45–79 let, když jim byla nemoc diagnostikována. Ty, které byly vystaveny kouři od svých rodičů, dostaly rakovinu prsu krátce poté, co dosáhly 61 let věku. Jak se ale může zakouřené prostředí z dětství projevit v těle po tak dlouhé době?

Citlivost před prvním dítětem

Prsní tkáň je u ženy velmi citlivá v období před pubertou a také během ní. Obecně je velmi náchylná ke škodlivinám do té doby, než má žena první dítě. Gram ovšem dodává, že zatím není jasné, která doba je konkrétně nejrizikovější. Závěr studie se podle ní dá ale interpretovat i pozitivním způsobem. „V Norsku totiž umíme děti před kouřem účinně chránit, což je dobrá zpráva hlavně pro budoucnost a budoucí výskyt choroby,“ dodává.

Na světě pravidelně kouří méně než 10 % žen. Nicméně vysoké procento dívek i chlapců je v některých zemích kouři běžně vystaveno. Hlavní podíl na tom mají otcové kuřáci. Gram věří, že nálezy přimějí WHO ke zpřísnění příslušné legislativy a cílenější ochraně dětí před pasivním kouřením. Studie tak poskytuje rámcovou oporu dalším diskusím i konkrétním zákonným aplikacím určeným k ochraně zdraví nejmladších.

Jak často jste se v dětství dostaly do kontaktu s kuřáky?

Zdroj: ScienceNorway