Liška získala pověst chytrého, nezřídka i vychytralého zvířete, především v pohádkách. Na snímku podzimní krajiny se jedna tato šelma opravdu poctivě schovala.
V mytologii Eskymáků například liška vystupuje už v mýtu o stvoření světa. Chce na něm totiž ponechat vládu tmy, v čemž jí ovšem zabrání zajíc, případně krkavec. I snáře obsahují hned několik lišek a podrobné vysvětlení, co sny s tímto zvířetem znamenají. Poměrně často je tak spojena s úspěchem nebo sexualitou. V Austrálii je registrována jako vysoce nebezpečný invazivní druh. Tradičně je lovena i chována pro svou kožešinu, stejně tak i v rámci sportu, třeba v Anglii.
Propracovaná nora, sdílený život
Liška se dovede pohybovat rychlostí až 40 kilometrů v hodině, což je srovnatelné se psem. Svoje teritorium jasně označuje v okruhu 6–8 kilometrů trusem, který ještě „přiznačí“ pachové žlázy. Liščí doupě je docela propracované, má hned několik vstupů, tzv. vsuků. Je v něm hlavní chodba a několik bočních nor, vše pak ústí do vystlané komory. Hlavní průchod může mít délku i 17 metrů. Pečlivě si prohlédněte snímek podzimní krajiny. Kde se na obrázku schovává liška?
Zajímavé je sdílení nory s dalšími zvířaty, často svišti nebo jezevci. Liška má tendenci nechávat kolem volně povalovat kosti, zatímco jezevec celý prostor úzkostlivě čistí. Jak už jsme zmínili, celé doupě má několik nor. V té hlavní jsou pak i mláďata, ostatní slouží jako pojistky pro případné hrozby, aby měla liška potomky kam přenést. Pokud jde o stravu, je toto zvíře poměrně nenáročný všežravec. Preferuje však snadnou kořist.
Vynikající lovec a také rváč
Současně však takovou, která má energetickou hodnotu. Narazí-li na dobré loviště, vytváří zásoby. V měkké půdě vyhrabe 10 cm hlubokou jamku. Do té vloží potravu a opět ji zahrabe, později se po čichu vrátí. Nejčastěji loví zpravidla brzy ráno, ještě před východem slunce, případně za soumraku. Vypraví-li se na myši, určí nejdříve po zvuku místo výskytu. Dokáže zaútočit i 5 metrů dlouhým skokem, na kořist dopadá z výrazné výšky. Tady je řešení hádanky.
Najít lišku na obrázku plném žlutých a oranžových odstínů dovedou jen velice bystří a pozorní jedinci. Pokud vás podzimní krajina natolik zmátla, že jste šelmu nedokázali nalézt, nic si z toho nedělejte. Pravidelným tréninkem svého zraku a všímavosti tyto schopnosti zlepšíte, stačí se věnovat podobným cvičením.