Nenarozené dítě v bříšku vnímá okolní svět více, než si myslíte. Pozor na nadávky

Nové studie naznačují, že učení se mateřskému jazyku začíná u dětí ještě před jejich narozením. Jasně to ukazují vzorce mozkových vln.

i Zdroj fotografie: Depositphotos
                   

Možná bychom se měli mít více na pozoru, co říkáme před jakoukoli těhotnou ženou. Plod, který postupně roste v její děloze, je totiž schopen rozeznat zvuky – a tím pádem i slova –, která k němu přichází z vnějšího světa. Dokonce jim rozumí natolik dobře, že si je dovede vybavit i po narození. K takovému závěru aspoň došla nová vědecká studie. I když se to tedy může zdát nemožné, plod skutečně vnímá vnější signály.

Pozor na nadávky

Představa reálného poslouchání asi není úplně přesná, plod se tomu ale v pozdější fázi už blíží. Části mozku, které u člověka zpracovávají zvuky, se totiž stávají aktivní už v posledním trimestru těhotenství. A právě zvuk se přes všechny vrstvy, které dítě oddělují od okolí, přenáší poměrně spolehlivě. „Pokud si rukou zacpete pusu a promluvíte, jste v podobné pozici jako právě plod,“ upřesňuje neuroložka Eino Partanen.

iZdroj fotografie: Pixabay

Studie z roku 1988 naznačila, že novorozenci například rozeznají znělku maminčina oblíbeného televizního seriálu. Novější studie rozsah učení plodu v děloze ještě rozšířily. Novorozenci jsou tak do nějaké míry už při narození obeznámeni se svým mateřským jazykem. Například američtí novorozenci vnímali jako neznámé švédské slabiky, švédská miminka měla to samé s americkými. Studie se ovšem odvíjejí od chování miminek, které je na zkoumání dosti zrádné.

Zapojení maminek

Jakmile si člověk zapamatuje nějaký zvuk, vytvoří se pro něj vzpomínka. Ta se znovu aktivuje při jeho opětovném poslechu, což se dá sledovat aktivitou mozku. Zvuky konkrétního jazyka tak lze rozeznat jako vzory mozkových vln, a to dokonce u spícího miminka. Maminky během těhotenství dostaly od badatelů diktafon s nahrávkou. Ta obsahovala nesmyslné slovo s proměnnými slabikami i tóninou, které měly přehrávat několikrát týdně.

iZdroj fotografie: Pixabay

Čím častěji byl plodu v děloze tento zvuk přehrán, tím silnější reakci mělo miminko při pozdějším poslechu. Plyne z toho, že se dítě v děloze může naučit mnohem větší spektrum informací, než si vědci dosud mysleli. Po narození jsou jasně detekovatelné paměťové stopy toho, co se dělo během těhotenství. Tento mechanismus má potenciál pro děti s rizikem poruch učení. Myslíte si, že jste se nějaká slova naučili už takhle malí?

Zdroj: Science

Diskuze Vstoupit do diskuze
132 lidí právě čte
Ladislav Podešva
Autor článku

Ladislav Podešva

Zobrazit další články