Matematická hádanka, která naštvala Čechy: Vypočítat tuto rovnici dokáže jen chytrý jedinec

Dějiny matematiky jsou velmi zajímavým příběhem. A jeden matematický rébus se nachází přímo před vámi – zkuste odhalit, jaké číslo patří místo otazníku.

i Zdroj fotografie: Wepress News
                   

Například takový řecký Pythagoras je dnes znám především pro slavný výrok o trojúhelníku. Jeho ambice však původně ležely v něčem docela jiném. V první řadě totiž nebyl matematikem, ale filozofem. Pravda, tehdy šlo o něco jako univerzální vzdělanost, protože filozofie toho zahrnovala mnohem víc než dnes. Ve svém učení a úvahách se však o čísla velmi často opíral. Pythagorova věta navíc není jeho objev. Byl však prvním člověkem, který podal důkazy.

Cestování za znalostmi

Ačkoli jeho větu zná dnes každý žák základní školy, on sám by jistě protestoval proti označení matematik. Sice se touto vědou intenzivně zabýval, šlo však hlavně o filozofa. Žil v době těch nejstarších řeckých filozofů, kteří stáli všichni na prahu řeckého bádání. Bylo to před vrcholem klasického Řecka, v 5. století před Kristem. Všichni byli uctívání, obdivování a další generace je opředla řadou mýtů. Které číslo patří do políčka s otazníkem?

iZdroj fotografie: Wepress News

Současně se prakticky nedochovaly žádné spisy. Skutečné učení těchto mudrců je tak zaneseno přídavky a revizemi jejich žáků. Pythagorův život byl cestou za znalostmi, snahou pochopit vesmír a popsat jej nezávisle na tehdejším náboženství. Po návratu chtěl vyučovat, ale neměl žáky. Dle jedné z legend to došlo tak daleko, že si jednoho i platil. Jeho výuka byla ovšem tak kvalitní, že ho posléze přesvědčil o otočení transakce.

Rovnice starých Řeků pobláznila internet: Jen ti nejchytřejší dokáží vyřešit matematickou hádanku se sirkami

Stěhování po velkém Řecku

Kolem 40 let věku se rozhodl odstěhovat na druhý konec Řecka, protože nechtěl žít pod tyranem. Kupodivu pak neměl problém žít pod dalšími. V té době to ale neznamenalo Korfu, Kefalonii nebo například Zakynthos. Po řecké kolonizaci byli totiž Řekové rozmístění po celé polovině Středomoří. Celé to bylo „Magna Grecia“, tedy velké Řecko. Tehdejší nejvzdálenější kolonie byla v Marseille. Pythagoras se spokojil s italskou pevninou, kolem roku 530 tak dorazil do Krotónu. Toto místo tehdy výrazně vzkvétalo pod panováním zdejšího slavného rodáka Milóna.

iZdroj fotografie: Wepress News

Stále tápete? Klíčem je sečíst obě spodní čísla, a ještě vydělit třemi. Řešení je 32. Tuto matematickou hádanku vyřeší jen lidé s výjimečně dobrou logikou a analytickým uvažováním. V případě, že jste se správného výsledku nedopracovali, rozhodně nevěšte hlavu. Na svých dovednostech můžete zkusit zapracovat. Když totiž budete pravidelně provádět podobné úkoly, rychle se v jejich řešení zlepšíte, což vám zároveň zvedne sebevědomí.

Jak se vám v rébusu dařilo?

Zdroj: WepressNews
Diskuze Vstoupit do diskuze
137 lidí právě čte
Zobrazit další články