Existuje něco jako lidská duše? Dnešní moderní doba se příliš spoléhá na vědou podložené fakta a lidé tak přestávají věřit tomu, co se nedá uchopit, popsat nebo vyfotit. Lidská duše tak představuje abstraktní pojem, který je především v různých náboženstvích hlavním předmětem manipulace. Přesto se našel jeden vědec, kterému se existence lidské duše povedlo dokázat netradičním experimentem.

Hmotná podstata lidské duše

Americký lékař Duncan McDoughall se existencí duše zabýval už na počátku 20. století. V té době jsou tradiční náboženské hodnoty na ústupu a stále více lidí prahne po hmatatelných důkazech lidského bytí. Duncan však nepochybuje, že je lidská duše skutečnou součástí každého z nás a hodlá své dohady podložit experimentem. Svůj experiment přitom založí na jednoduché myšlence, že hmotná podstata lidské duše bude něco vážit. Předpokládá tedy, že celková hmotnost nebožtíka klesne, jakmile duše opustí tělo.

iZdroj fotografie: Luigi Schiavonetti (†1810) / Creative Commons / CC BY-SA

Lidská duše váží 21 gramů

Aby svou teorii potvrdil, sestrojí masivní váhu, na kterou se vejde celá postel i s umírajícím pacientem. Následně k experimentu přemluví několik svých vážně nemocných pacientů, kteří souhlasí, že je těsně před smrtí převezou na váhu. Pozitivní výsledky přinese už první pokus. Jakmile pacient umístěný na váze vydechne naposledy, ručička váhy klesne přesně o 21 gramů. Podobných výsledků dosáhne i během několika opakování experimentu, který podle něj jasně dokazuje, že lidská duše existuje.

Výsledky se nepodařilo vyvrátit

Výsledky experimentu se dle očekávání nesetkaly s nadšeným přijetím a mnozí celý experiment zpochybňovali. Přesto se nikomu nepovedlo výsledky vyvrátit nebo prokázat opak. Všechny argumenty dokázal doktor McDoughall vyvrátit dalšími pokusy. První argument, že pokles hmotnosti znamená pouze úbytek vzduchu v plicích, nikoliv ztrátu lidské duše, vyvrátil ručním nafukováním a vyfukováním plic zesnulého, během něhož se váha nebožtíka nijak neměnila.

Badatelé naznačují, kam se po smrti vydává lidská duše. Údajně nemá „zemřít“, ale vrátit se do vesmírného objetí

Další námitka obsahovala tezi o posmrtném povolení svalstva a svěračů. To však McDoughall striktně odmítá a tvrdí, že v takovém případě by výkaly zesnulého zůstaly na váze, a tudíž by k úbytku hmotnosti nedošlo. Až do své smrti je McDoughall přesvědčen, že lidská duše skutečně existuje a dodnes tuto teorii nikdo nedokázal vyvrátit.