Víte, že můžete snížit riziko kardiovaskulárních onemocnění a srdečního selhání i spánkem? Lékaři z Americké kardiologické asociace poukazují na studii, které se zúčastnilo více než 400 tisíc pacientů během 10 let zkoumání.
Na základě této enormní observační studie se potvrdilo, že u lidí se zdravými spánkovými návyky je riziko srdečního selhání o 42 % nižší ve srovnání s těmi, co nespí dostatečně dlouho nebo trpí nespavostí.
Spánek pomáhá nehledě na ostatní rizika
Vědci analyzovali v rámci observační studie 408 802 účastníků v rámci UK Biobank ve věku 37 až 73 let po dobu 10 let. Během svého zkoumání došli k závěru, že zdravý spánkový režim je důležitý pro fungování srdce a kardiovaskulárního systému. Nehledě na další rizikové faktory totiž skupina spící zdravě zaznamenala o 42 % nižší riziko srdečního selhání. Byla to skupina, která měla nejvyšší bodové skóre, které vědci stanovili v souvislosti se spánkem. Jednalo se o čas ranního vstávání, délku spánku alespoň 7-8 hodin denně bez známek nespavosti nebo chrápání a únavu během dne, která může skončit usnutím.
26 milionů životů v ohrožení
Ročně postihuje srdeční selhání celosvětově asi 26 milionů lidí, v České republice je postiženo různou formou včetně chronické asi 230 000 pacientů. Vědci v rámci studie prokázali, že v rozvoji srdečního selhání může hrát klíčovou roli problematický spánek a nezdravé spánkové návyky. Unikátnost této studie je hlavně v množství respondentů, kteří po dobu 10 let odpovídali na otázky pomocí dotykové obrazovky. Během 10 let také lékaři zaznamenali 5221 případů selhání u sledovaného vzorku lidí.
I mírné změny ve spánkových návycích pomohou
Podle doktora Lu Qi, autora studie a profesora epidemiologie a ředitele Centra pro výzkum obezity na Tulane University v New Orleans, se prokázal vliv spánku na srdeční selhání. Navíc i mírné změny v návycích pomohou vylepšit kondici srdce. Prokázalo se totiž, že srdeční selhání je
- o 8 % nižší u lidí, kteří vstávají v brzkých ranních hodinách,
- o 12 % nižší u těch, kteří spali v průměru 7 až 8 hodin denně,
- o 17 % nižší u respondentů netrpících nespavostí,
- a o 34 % nižší u těch, kteří netrpí během dne chvilkovou nespavostí nebo chronickou únavou.