Optimální doba spánku „od mimina“ až po stáří. Příliš času v posteli škodí zdraví stejně tak, jako když si ho dopřáváte málo

Lidský organismus potřebuje ke svému optimálnímu fungování dostatek kvalitního spánku. Ten mu umožňuje adekvátně zregenerovat a odpočinout si. Spánkem obecně trávíte přibližně třetinu svého života, což je pádný důvod pro to, věnovat mu dostatek pozornosti. Přemíra spánku, stejně tak jako jeho nedostatek, může vést k vážným zdravotním komplikacím. Abyste naplnili potřeby svého těla, sestavili vědci přehled, kolik hodin denně byste měli v určitém věku spát, a sdělili, jak poznáte, že spíte nedostatečně.

Individuální potřeba spánku závisí na věku

I přesto, že má každý jedinec trochu odlišné spánkové potřeby, je možné vypozorovat konkrétní hodinové rozpětí, které je většině lidí v určitých věkových kategoriích společné. Obecnou tabulku určující počet hodin spánku pro jednotlivé věkové stupně sestavili vědci z amerického institutu National Sleep Foundation (NSF, Národní spánková nadace). Cílem tabulky je poskytnutí obecného přehledu, jak dlouho byste měli spát, abyste dosáhli celkové – fyzické i psychické – pohody.

Asi vás nepřekvapí, že největší potřebu spánku mají novorozenci (0–3 měsíce), kteří by měli spát v průměru 14–17 hodin denně. Další skupinou jsou kojenci ve věku 4–11 měsíců, již vyžadují spánek o délce 12–15 hodin denně. Batolata ve věku 1–2 roky spí v průměru 11–14 hodin denně. Mladší děti ve věku 3–5 let prospí za den okolo 10–13 hodin. Mladší školáci (6–13 let) mají poté potřebu 9–11 hodin spánku a dospívající (14–17 let) vyžadují 8–10 hodin spánku denně.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Mladí dospělí čili lidé ve věku 18–25 let prospí okolo 7–9 hodin denně, což je shodný údaj s následující skupinou dospělých (26–64 let). Poslední skupina seniorů starších 65 let má poté potřebu spánku nejnižší, a sice 7–8 hodin za den. Někdy se vám nicméně může stát, že i přesto, že spíte tak, jak byste dle své věkové kategorie měli, ráno se cítíte unavení či bez energie. Na vině poté není nedostatečná doba spánku, ale jeho snížená kvalita. Tu ovlivňuje například teplota v místnosti, vydýchaný vzduch, psychické vyčerpání aj.

Málo spánku škodí stejně jako jeho přemíra

Jestliže se ráno probudíte a bolí vás či se vám motá hlava, v poslední době jste přibrali na váze, cítíte se unavení, vyčerpaní a neproduktivní, pravděpodobně se potýkáte s nedostatkem kvalitního spánku. Naopak pokud spíte 9 hodin a déle a po probuzení se cítíte stále unavení, nemůžete se přimět vstát z postele a na spánek myslíte takřka celý den, můžete trpět tzv. hypersomnií (nadměrnou spavostí). Pokud byste ji neřešili, může vyústit až v rozvoj ischemické choroby srdeční, diabetu, migrény, obezity či mrtvice.

Jak dlouho běžně denně spíte?

Zdroj: ScienceDirect