Když vám to nemyslí, chce to budíček pro mysl: Pokud nenajdete odlišný budík, zřejmě máte zpomalený mozek

Budíky jsou běžnou součástí domácí výbavy už pěkně dlouho. Někdo má stále ty klasické mechanické, většina už je ale na chytrých telefonech v podobě nejrůznějších aplikací.

i Zdroj fotografie: Pixabay
                   

Jak se ale lidé budili do práce v dobách, kdy žádná taková technika neexistovala? Způsobů bylo hned několik. Dnes se nám bude nejspíš zdát nejkurióznější ten, který využíval službu tzv. klepačů. Jakmile skončilo vánoční, velikonoční a jiné sváteční volno, bylo zase potřeba chodit do práce i do školy. Na venkově nepříjemnou věc buzení zpravidla zastal kohout, případně zpěv ptáků. Příroda si zkrátka jde po svém a nějaký lidský rytmus ji příliš nezajímá.

Příroda a mechanizace

Dalším extrémem byli ti, kteří vstávat nemuseli vůbec. Pravda, budíky se daly koupit už někdy od poloviny 18. století. Šlo však o zařízení zaprvé velmi drahá, zadruhé poměrně nespolehlivá. Mechanické budíky, které si mohl dovolit obyčejný člověk, se na trhu objevily asi koncem 19. století. Vzato kol a kolem tak jde o poměrně mladý vynález. Do té doby se lidé budili opravdu všelijak. Jeden z budíků na obrázku se liší od těch ostatních. Najdete ho za 10 vteřin?

Během středověku se například ujalo buzení svíčkou. Ta přes noc hořela uvnitř domu a měla v sobě zapíchnuté hřebíky. Jakmile se vosk rozpustil, hřebíky vypadly na kovový talíř a hluk rodinu probudil. Samozřejmě tu ale bylo riziko zaspání, případně majitele vyhnala hořící chalupa. Celkem spolehlivým trikem bylo také napít se před spaním hodně vody. Plný močový měchýř vyžene leckoho i dnes. Používali to už i lovci, kteří potřebovali vyrazit za úsvitu.

Najít odlišného psa je jako hledat jehlu v kupce sena: Více než 93 % lidí to zabere déle než 30 sekund

Profesionální budiči

Hodně lidí se nechávalo budit jednoduše sluncem, usedlosti tak mívaly okna často na východ. Vstávání se stalo klíčovým s průmyslovou revolucí, továrnami a dochvilností zaměstnanců. Některé fabriky převzaly úlohu kostelních zvonů a budily dělníky píšťalami. Nejspolehlivější je však vždycky člověk. V Británii tak fungovali klepači, kteří brzy ráno procházeli čtvrti dělníků a zkrátka klepali na okna. Jestli stále tápete v rébusu, tady je obrázek s řešením.

U patrových budov měli k dispozici tyče, případně foukačky a hrách. Většinou takto budili penzisté nebo strážci zákona jako přilepšení k platu. Pokud se vám zdálo nalezení světleji zbarveného budíku na obrázku příliš snadné, můžete vyzkoušet i další optické testy či logické úlohy, některé z nich pro vás jistě budou dostatečnou výzvou.

Jak rychle jste odlišný budík našli?

Zdroj: FreshersLive
Diskuze Vstoupit do diskuze
118 lidí právě čte
Zobrazit další články