Stačí plíseň z potravin jen oříznout nebo sebrat? Nejlepší vysvětlení jejího systému je přirovnání ke dřevu

Seškrábnutí plísně z jídla není ideální postup, a především to je zdraví nebezpečné. Přečtěte si, co se s potravinami napadenými plísní děje.

i Zdroj fotografie: iStock
                   

Přesně takhle to udělá většina lidí a následně pokračuje v přípravě toastu nebo sendviče. Jde ale skutečně o prakticky neškodnou praktiku? Nebo se tímto postupem vystavujete zdravotním rizikům? Případně i možnosti otravy? Pouhé odřezávání plesnivé části je velmi špatný postup. Na potravinách může růst velké množství plísní, nejběžnější druhy jsou Aspergillus a Penicillium. Další je pak Botrytis, tu můžete najít například na jahodách.

Houby a riziko mykotoxinů

Plísně jsou obecně druhy cizopasných hub. Některé produkují jedovaté látky zvané mykotoxiny, tedy „houbové toxiny“ – vzhledem k tomu, že věda o houbách je mykologie. Mezi ty nejjedovatější pak patří aflatoxiny produkované plísní Aspergillus přítomnou v obilovinách, koření a také různých druzích ořechů. Aflatoxiny mohou v lidském těle vést až ke vzniku rakoviny a také k poškození jater.

Ano, je pravda, že většina mykotoxinů je pro člověka výrazně nebezpečná pouze v případě pravidelného a dlouhodobého kontaktu s organismem. Proč tedy plíseň normálně neodříznout a nezkonzumovat zbytek potraviny? Ta je přeci v pořádku, ne? Na tuto otázku odpověděla velmi jednoduše a srozumitelně Rachelle Williams, předsedkyně Rady pro informace o bezpečnosti potravin během rozhovoru pro Huffington Post.

Jak se plísně v potravinách chovají

„Nejjednodušší způsob, jak vnímat plíseň, je přemýšlet o ní jako o dřevě. Když vidíme stromy nad zemí, vidíme jen jejich část, a to tu menší. Většina stromu je pod zemí. Kořeny jdou hluboko pod zem a ve skutečnosti bývají mnohem rozsáhlejší, než to, co vidíte na povrchu. Naprosto totéž platí i pro plísně. I když kousek odříznete, zbytek zůstává v jídle,“ vysvětluje Williams mechanismus potravinových plísní.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Pokud totiž plíseň dosáhne na povrch potravy a je tudíž viditelná, znamená to, že už vnitřek kompletně obsadila. Existence na povrchu je jejím způsobem rozmnožení, protože odsud se může snadněji dostat na další potraviny nebo „loviště“ v dosahu. Je to vlastně to samé, jako když vykvete strom a včely ho opylují. Je třeba mít na paměti také to, že plísně jsou teplotně odolné a mohou růst i v lednici, přežijí dokonce i zmrazení.

Na čem nejpodivnějším jste kdy našli plíseň?

Zdroj: ScienceDirect

Diskuze Vstoupit do diskuze
90 lidí právě čte
Zobrazit další články