Vědci našli klíč k záhadám mocné civilizace staré 5 000 let. Ta v dávných dobách obývala povodí řeky Indu

Vědec jménem Rahaldas Banerjee si byl jistý, že právě zde se nacházely ruiny velkého starověkého města. To, co nakonec objevil, se stalo nálezem století. Právě v povodí Indu totiž existovala civilizace, která mohla snadno konkurovat Egyptu i Mezopotámii. Teprve nedávno se však badatelské obci podařilo více nahlédnout do záhad existence a také zániku této mocné civilizace. Co odhalily ruiny a nalezené artefakty?

Čím víc kopání, tím více objevů

Zájem o tajemné mohyly během vykopávek jen vzrostl. Teprve po delší době bylo objeveno město Harappa v tehdejší provincii Paňdžáb v Britské Indii, dnes Pákistánu. Výzkumy naznačily, že právě v těchto místech existovala dříve neznámá, ale velmi mocná civilizace. Další práce odhalily jemně zpracované šperky, dovedně malovanou keramiku i pečeti s obrazy tajemných bytostí. Dále tajemné nápisy a nádherné rytiny.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Rozsáhlé vykopávky vedl generální ředitel Archeologického průzkumu Indie Sir John Marshall. Záhy badatelé objevili starověké město, které nazvali Mohendžodaro, tedy „Pahorek mrtvých“. Šlo však jen o první klíč k odhalení záhad existence nejmocnější civilizace v údolí Indu. Město Harappa vzniklo před více jak 5 000 lety a jeho prosperita trvala asi 1 200 let. Vykazovalo mimořádnou úroveň inženýrského myšlení i civilního plánování.

Vynikající úroveň po všech stránkách

Obytné prostory byly perfektně vybaveny, každý měl vlastní koupelnu. Kanalizační systém byl velmi promyšlený, zásoby pitné vody byly skladovány ve studnách a nádržích z klínových cihel. Město leželo na tehdy obrovském území, na nejvyšším kopci stála velká citadela, ze které šlo přehlédnout celé město. Archeology také překvapila opravdová koupelna, neuvěřitelně zručně postavená z osazených cihel a sádrové malty.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Uvnitř byly šatny, bazén a propracovaný systém vytápění vzduchu i klimatizace. Dohromady vědci objevili na 40 000 artefaktů, nejznámějším z nich se stala bronzová polonahá tanečnice. Vedle ní byl objeven nespočet hliněných džbánů a hrnců, hliněné figurky zvířat i šachové soupravy. Dále kamenná závaží a míry, což svědčí o systému výběru daní a účtování příjmů. Civilizace se rozvíjela až do roku 1800 před Kristem, pak se ale všechno změnilo.

Změna koryta a místní záplavy

Město začalo z neznámých důvodů upadat, obchod se vytratil a okolní vesnice byly zcela opuštěné. Začaly mizet i známky rozvinutého písma a v roce 1500 před Kristem se vše zhroutilo. Dost možná se skutečný důvod nikdy nedovíme, vědci se však zaměřují na mnoho nepřímých faktorů. Jedním z nich je, že řeka Indus během stovek let postupně měnila celý svůj tok. To vedlo i k velmi silným povodním postihnuvším celé Mohendžodaro.

Kolem hranic města se nachází mohutné ochranné valy, které jsou nejspíš určené zvláště proti povodním. Mezopotámie, která byla městu hlavním obchodním partnerem, tehdy navíc procházela obrovskými politickými otřesy. Spolu s povodněmi a přidruženými nemocemi to nejspíš vedlo ke kolapsu obchodních sítí. Protože ale dosud nebyly nalezeny žádné hroby, nelze zjistit, zda za zkázou stály epidemie, jejichž šíření by povodně výrazně pomohly.

Co z indické oblasti vás nejvíc ohromilo?

Zdroj: ScienceDirect