Průlom v boji proti stárnutí: Terapie buněčné obnovy bezpečně zvrátila proces stárnutí u myší. Teď je řada na lidech

Věk může být jen číslo, jenže tento údaj s sebou obvykle nese nechtěné vedlejší efekty. Jsou to křehké kosti, slabší svalstvo nebo zvýšené riziko srdečních chorob. Vědci ze Salkova institutu teď ve spolupráci s Genentechem představili úspěšnou reversní terapii. Obrátili proces stárnutí u středně starých i starších myší a částečně jim resetovali buňky. A to nebyl jediný ohled, v němž se tato terapie u myších skupin projevila.

Čtveřice molekul pro návrat časem

„Jsme nadšeni, že můžeme tento postup použít napříč životním cyklem, abychom zpomalili stárnutí. U myší je tato technika efektivní i bezpečná,“ uvádí profesor Juan Carlos Izpisua Belmonte. „Kromě řešení nemocí souvisejících s věkem má biomedicínská komunita v tomto postupu další nástroj, jak vrátit tkáně do zdravého stavu. Půjde nejspíš i zvýšit odolnost proti chorobám, například neurodegenerativního charakteru.“ Věk se neprojevuje jenom vzhledem.

iZdroj fotografie: Pxhere

Každá buňka v organismu má svoje vnitřní hodiny. Buňky starých lidí i zvířat přitom vykazují jiné chemické uspořádání molekul vázaných na DNA, tedy epigenetických znaků, ve srovnání s mladšími jedinci. Vědci ví, že přidáním směsi čtyř přeprogramujících molekul, známých také jako Yamanakovy faktory, se epigenetické znaky dají vrátit do původní podoby. Tímto způsobem mohou vědci „přetočit“ dospělé buňky zpět v čase a v rámci vývoje je vrátit do podoby kmenových buněk.

Více skupin podle odpovídajícího věku

V roce 2016 Belmontova laboratoř oznámila, že dokázala pomocí Yamanakových faktorů poprvé zakročit proti znakům stáří a prodloužit délku života u myši. Později vědci dokonce zjistili, že stejné molekuly mohou i u mladých myší zrychlit tempo svalové regenerace. Postupu se chytly i další badatelské týmy a výzkumníci tak postupně vylepšili funkce srdeční tkáně, mozkových buněk nebo optického nervu. Belmonte v nové studii testoval varianty buněčné obnovy u stárnoucích zvířat.

iZdroj fotografie: Pxhere

Jedna skupina myší dostávala dávku Yamanakových faktorů ve věku 15–22 měsíců, což je ekvivalent 50–70 let u lidí. Další skupina byla léčena ve stáří 12–22 měsíců, tedy 35–70 lidských let. Třetí skupina podstoupila terapii pouze po dobu jednoho měsíce, a to ve věku 25 měsíců. To odpovídá 80 letům u člověka. „Chtěli jsme hlavně ukázat, že dlouhodobé použití této terapie je bezpečné. A skutečně jsme u těchto zvířat nezachytili žádné zdravotní potíže.“

Žádná rakovina, mladické chování buněk

Ve srovnání s kontrolními zvířaty se u léčených jedinců neobjevily žádné změny krevních buněk ani neurologické abnormality. Tým navíc nenašel ani žádné projevy rakoviny. Při hledání normálních známek stárnutí bylo zjištěno, že myši pod terapií připomínaly v mnoha ohledech spíše mladší zvířata. Epigenetické vzorce v kůži a ledvinách, které jsou v tomto ohledu hlavním ukazatelem, vykazovaly znaky mladších jedinců. Při zranění došlo k rychlejšímu hojení a ani trvalé jizvy se tolik neobjevovaly.

Starší zvířata většinou vykazují menší schopnost obnovy právě u kůže. Toto mládnutí se projevilo u skupin, u kterých trvala terapie 7, resp. 10 měsíců, nikoli u myší léčených jen 1 měsíc. Když byla zvířata otestována v polovině terapie, takto výrazné efekty se neprojevily. To naznačuje, že terapie není jen zastavením stárnutí, ale jeho efektivním otočením. Je ovšem potřeba dalších výzkumů pro lepší odlišení obou procesů.

Měli by lidé mládnout, nebo zachovat koloběh života?

Zdroj: TheScientist