Přežil 856 dávek hadího jedu! Šílený experimentátor má v těle krev, která může zachránit miliony životů

Tim Friede přežil extrémní experiment s hadím jedem. Jeho krev by nyní mohla pomoci zachraňovat životy.

Foto: Pixnio

Zní to jako příběh z akčního filmu, ale tohle je realita. Američan Tim Friede si dobrovolně vpíchl stovky dávek hadího jedu – a přežil. Nešlo přitom o žádný bláznivý rozmar, ale dlouhodobý experiment, který dnes fascinuje vědce po celém světě. Jeho tělo se totiž začalo bránit způsobem, který by mohl jednou zachraňovat životy. 

Nečekaná reakce organismu 

Vše to začalo už na začátku tisíciletí, kdy se Friede rozhodl postupně vystavovat hadím jedům, aby si jeho tělo proti nim vytvořilo odolnost. Během téměř 25 let si tak aplikoval více než 800 dávek z různých druhů jedovatých hadů. Tento extrémní a vysoce rizikový přístup rozhodně není běžnou ani doporučovanou metodou, ale přesto přivedl vědce k zásadní otázce: co když jeho tělo dokáže něco, co by šlo využít v medicíně?

Když byl poté podroben testům, ukázalo se, že jeho organismus reagoval opravdu nečekaně – postupně si vytvořil protilátky schopné bojovat proti některým jedům. Cílem odborníků bylo hlavně pochopit, jak tyto protilátky fungují a zda by se daly využít při výrobě nových léků. A nové výsledky naznačují, že by dokonce mohly pomoci neutralizovat toxiny účinněji než současné postupy. „Tohle jsme nečekali,“ připouští někteří vědci nad výsledky výzkumu.

Jeho případ může zásadně ovlivnit medicínu 

Dnes se totiž většina protijedů vyrábí ze zvířecích protilátek, nejčastěji z koní. Tato metoda funguje už více než sto let, ale má své nevýhody. Léčba je drahá, ne všude dostupná a někdy může vyvolat nežádoucí reakce. Uštknutí hadem je přitom stále vážný problém – každý rok postihne miliony lidí, hlavně v chudších oblastech světa. 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Tim Friede (@timfriede794)

Celý příběh ale otevírá i další důležité otázky. Výzkum na zvířatech je totiž dlouhodobě kritizován a vědci proto hledají alternativy, které by byly šetrnější. V současné době mají nicméně už k dispozici modernější technologie pracující s buněčnými kultury nebo počítačovými modely a právě případ Tima Friedeho by mohl přispět k zásadním změnám.