Ostatky více než 300 amazonek odhalují zapomenutou historii: Co se za zuřivými bojovnicemi skrývá?

Podle homérské tradice ji nakonec porazil Achilles, jednalo se však o velmi vyrovnaný souboj. Byla popsána jako mocná královna Amazonek, skupiny zuřivých bojovnic, které se mužům vyrovnaly jak silou, tak dovedností. Bojovaly na koních, byly zručnými lučištnicemi a lovkyněmi. „Když umírala, sundal jí přilbu a ihned se zamiloval,“ říká Adrienne Mayor, autorka knihy o životě a legendách Amazonek napříč starověkem.

Skutečná nebo ne, byla silný ideál

Ať už byla Penthesilea skutečná historická osoba nebo ne, dávné Řeky idea silných bojovnic vždy fascinovala. Hrdinové jako Herkules nebo Théseus s nimi také bojovali, ten druhý si dokonce vzal Hippolytu, jednu z jejich královen a Penthesileinu sestru. Amazonky se také často vyskytují na vázách a dalších řeckých předmětech, jak dokazuje studie. „Pro Řeky s mužskou dominancí ve společnosti to byl možná způsob, jak si představit společnost s ženami v čele.“

iZdroj fotografie: Uživatel DBachmann / Creative Commons / CC BY

Jenže Amazonky nepřežilo ani jedno psané svědectví, takže mnozí jejich existenci neberou vážně. Stojí za tím nejspíš sexistické přesvědčení, že ženy přece nemohly lovit nebo bojovat stejně jako muži. „Po dlouhou dobu si historikové vykládali tyto mýty jen jako příběhy,“ dodává Mayor. Tedy do doby, než se začaly rozvíjet archeologické postupy a kolem roku 1970 bylo v centrální Asii identifikováno několik hrobů, které jim odpovídaly.

V oblasti starověké Skýtie

Řekové věřili, že zuřivé bojovnice milující koně přišly z exotických zemí na severovýchodě Řecka, konkrétně ze Skýtie. Jde o obrovské území, které se táhne od severu Černého moře na západě až k východnímu Mongolsku. Skýtie nebyla jednotná a nomádské kmeny nejspíš mluvily mnoha různými jazyky od cca 8. století před Kristem do 5. století. Bylo tu odkryto mnoho hrobů spadajících právě do této doby. Změna přišla po roce 1970.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Tehdy začali archeologové objevovat hroby se zbraněmi a koňmi, přitom šlo ale jasně o ženské kostry. Některé měly zjevná bitevní zranění, jiné byly dokonce pohřbeny spolu. Jeden případ ze západního Ruska ukazuje dokonce tři generace ve společné hrobce. Ženy byly pohřbeny se stejnými poctami jako muži a se stejnými válečnými jizvami. Mnoho raných řeckých obrazů je zpodobnilo jako Řekyně, teprve později začaly vypadat jinak.

Odlišné verze zachycení Amazonek

Řekové nebyli jediní, kteří o těchto ženách psali. Amazonky byly zmíněny i v textech Peršanů, Egypťanů a Číňanů, tato podání se ovšem trochu rozcházejí. Skýťané totiž neměli vlastní systém písma, takže většina informací o nich pochází z kultur, které je obklopovaly. A i když některé mají pravdivé jádro, většina více odrážela kulturu samotného autora, než skupinu žen, kterou chtěl text zachytit. V řeckých verzích je například vždycky porazil muž.

iZdroj fotografie: Depositphotos

„Oni si skutečně nedovedli představit jiný typ příběhu. Bitvy jsou líčeny velmi napínavě a samozřejmě nebudete krajanům vyprávět o tom, jak cizinka přemohla vašeho hrdinu.“ Peršané a ostatní vyprávěli o střetech a obchodech s Amazonkami, jejich podání je však o něco realističtější. Samotné slovo se poprvé objevuje u Řeků, nejspíš má ale perské kořeny. Dá se totiž spojit s perským „hamazon“, což znamená bojovník.

Historie, která je ignoruje

Řekové byli jako mužská společnost fascinováni konceptem rovnostářské, nebo dokonce ženské společnosti. Historie ale tyto příběhy dlouho ignorovala a pokládala je za pouhou fantazii. „Mužští historici a ti klasičtí nejspíš ze sexismu zkrátka nebrali tyto prameny vůbec v úvahu,“ podotýká Mayor. Navzdory existenci popisů od Platóna či Hérodota byly Amazonky zkrátka jen symbolem „jiných“ žen, které se odmítaly vdát.

Ovšem hrobů takových bojovnic bylo v minulých dekádách odkryto už více jak 300, a další budou zřejmě následovat. Je nejasné, proč obyvatelé Skýtie zmizeli, pokud k tomu skutečně došlo. Nomádská koňská kultura pokračovala v dalších regionech, pouze pod jinými jmény. Mongolové jsou jedním z takových příkladů. V mnoha částech bylo pak postavení ženy v kmeni nejspíš ovlivněno šířením Islámu a relikty toho převládají například v Kazachstánu.

Narazili jste někdy na příběhy s Amazonkami a v jaké podobě?

Zdroj: LiveScience