Kdo zradil Annu Frankovou? Po 6 letech bádání a vyloučení 11 podezřelých mají vyšetřovatelé jasno

V roce 1942 se rodina Frankové přestěhovala do utajeného bytu, který byl součástí obchodu jejího otce. Nacházel se v Němci okupovaném Nizozemsku a Anna tu napsala své slavné deníky, které byly vydány až po její smrti. Ráno dne 4. srpna 1944 se v obchodě ukázali nacisté a skrze tajný průchod našli i rodinu. Všichni byli odvedeni do koncentračního tábora Auschwitz, pro Annu a její sestru to však konečná nebyla.

Přežil jen jejich otec

Anna se sestrou se později dostaly do tábora Bergen-Belsen, kde obě zemřely. Jediný, kdo koncentrační tábory přežil, byl tak jejich otec. Během následujících let se objevilo mnoho jmen údajných informátorů, kteří gestapu předali adresu úkrytu. Například správce domu Willem van Maaren, kterému rodina nevěřila. Nebo Bep Voskuijl, který jim pomáhal, zatímco se ukrývali. Mohl však neúmyslně pozici prozradit své kolaborující sestře.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Další návrhy byly, že je mohli nacisté objevit i náhodou, nebo bylo místo odhaleno v souvislosti se zcela jinou věcí. Obchodní partneři Annina otce, Martin Brouwer a Pieter Daatzellar, byli totiž zadrženi pro obchodování s potravinovými lístky. Podle deníku Anny Frankové byli tito dva zdrojem lístků pro celou rodinu. Momentální tým vyšetřovatelů sestávající z bývalého agenta FBI a několika historiků vidí ale stopu jinde.

Židovský notář jako hlavní podezřelý

Myslí si, že rodinu zradil Arnold van Bergh, vysoce postavený židovský notář pracující v Amsterdamu. Po 6 letech bádání a eliminaci dalších 11 podezřelých ukázali právě na něj. Důvodem byl způsob, jakým s ním nacisté tehdy zacházeli – dokonce byl zařazen mezi nežidovské obyvatele. Indicií je také anonymní poznámka, která byla Otto Frankovi zaslána po smrti jeho rodiny. Tento notář byl také členem městské rady.

Organizoval tak vynucování nacistické politiky právě v židovských oblastech. V roce 1943 byla městská rada rozpuštěna a většina členů poslána do koncentračních táborů. Arnoldu van Berghovi bylo ale dovoleno žít poklidně dál v Amsterdamu. „Van Bergh nebyl deportován a podle údajů z místního archivu byl dokonce zařazen mezi árijské obyvatelstvo. Během války tak ztratil svou židovskou identitu,“ uvádí reportér Pieter van Twisk.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Co za jeho zradou stálo?

Van Bergh postupně ztrácel veškeré svoje ochrany před odvlečením do koncentračního tábora. Musel tedy zřejmě nacistům poskytovat informace a udávat kohokoli, s kým byl v kontaktu. Jen tak dokázal udržet v bezpečí sebe a svou rodinu. Tým objevil dopis, který byl nalezen už během předchozího vyšetřování, ten označoval van Bergha jako člověka, jenž rodinu zradil. Tento dopis obdržel Otto Frank až po válce.

Sám Frank jméno neuvedl až do své smrti v roce 1980. Podle týmu možná nechtěl po válce rozdmýchávat další vlny antisemitismu. „Je třeba mít na paměti, že van Bergh byl jako Žid v neudržitelné pozici, kdy si musel zachránit svůj vlastní život,“ vysvětluje Pankoke. „Neexistují také důkazy, že by věděl, kdo konkrétně se na udaném místě ukrývá. Byly to zkrátka adresy, o kterých se vědělo, že se tam ukrývají Židé.“

Osobní deník, posléze kniha

Anna dostala svůj malý zápisník k 13. narozeninám, tedy 12. června roku 1942, když ho předtím rodičům ukázala ve výloze obchodu. Kniha byla sice určena na podpisy, dívka ho však použila jako deník. Popisovala věci kolem sebe od rodiny přes školu až po místa, kam by se ráda podívala. Později se však objevují i detaily útisku, žlutá hvězda, přehled omezení a další zásahy do života židovské populace ve městě.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Do rukou otce se popsaný deník dostal po smrti obou sester z rukou Červeného kříže. Po jeho přečtení usoudil, že jde o dobře a přesně napsaný záznam společenského života dané doby. Později se ale uvažovalo o veřejném vydání coby památce na dobu a deník byl upraven a přepisován. Objevily se dokonce pochybnosti o jeho autenticitě, hlavně u popíračů holocaustu. V roce 1980 však byla jeho pravost definitivně potvrzena.

Které další příběhy z válečného období v deníkové formě znáte?

Zdroj: IFLScience