Antarktický led skrývá historii planety za posledních 750 000 let. Pomáhá vědcům vrátit se zpět v čase

Na Antarktidě se můžete vydat na cestu časem. Její led totiž obsahuje dlouhodobou historii zemského klimatu, která jde zpátky až stovky tisíc let.

Zdroj fotografie: iStock

Když na ní totiž napadne sníh, nikdy neroztaje, jen se akumuluje. Sníh za sněhem, rok za rokem, až je vrstva silná celé kilometry. Jak rostoucí váha sněhu tlačí na sněhové vločky dole, dochází k jejich rozbití. Nejdříve se změní v zrnitý led zvaný „firn“, což je přechodné stadium vody mezi sněhem a ledem. Dochází ke změně struktury krystalů a postupně vzniká klasický pevný ledovec. A v něm zůstanou bublinky původního vzduchu.

Jako v ledové historické bance

Právě tyto drobounké prostory obsahují stopy atmosféry a klimatu v době, kdy sníh původně napadl. Čím více sněhu přibývá, tím se starší led dostává hlouběji a hlouběji. Takže čím hlubší, tím starší díly „kroniky“. Celá situace ovšem není takto jednoduchá. Tlak tun horního ledu deformuje ledové krystalky a led začíná téct. A čím dále je pak od centra kontinentu, tím teče rychleji. To udržuje v celém tomto kolosu rovnováhu.

Taky to znamená, že směrem ke břehům je led mladší, tenčí a pohybuje se rychleji. Nejstarší led je vždycky hluboko v nitru kontinentu na jakémsi rozcestí těchto proudů. Tedy tam, kde je pohyb celé masy prakticky nulový. To ukazuje i mapka, která je přehledem hlavních ledových jader na kontinentu, jejich hloubky a také věkového rozložení. Právě sem jezdí nejrůznější badatelé, aby získali reálné záznamy stavu planety v dobách dávno minulých.

Detailní informace o naší planetě

Během posledních 50 let nám právě tato ledová jádra poskytla detailní obraz zemského klimatu. Přidala se k nim také podobně stavěná, ale mladší jádra z Grónska. Záznamy se vztahují k dobám posledních 750 000 let. Ty malinké vzduchové bublinky uvnitř ledových bloků nám ukazují, jak lidstvo změnilo atmosféru. A jak se množství oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů zvyšuje, jak užíváme fosilní paliva.

Zdroj fotografie: Se souhlasem Peter Fretwell

Ledová jádra jsou tedy vlastně takovým předmětem doličným těchto změn. Dokazují existenci skleníkového efektu a také teorii lidmi způsobeného globálního oteplování. Oblasti s výskytem firnu je možné nalézt taky v Evropě, konkrétně v Alpách a na Skandinávském poloostrově. Firn vzniká vlastně opakovaným mrznutím a táním, kdy dochází k formování zrnitého ledu. Tehdy se zmenšuje objem tělesa a roste jeho hustota.

Které ledové lokality na světě máte nejraději? Kdy jste tam byli naposledy?

Zdroj: ScienceFocus