Jak fungoval marketing ve středověku? Lidé si v boji s konkurencí mazaně poradili

Mohlo by se zdát, že reklama bez současných nástrojů není možná. Ovšem i v dobách dávno minulých byla potřeba, jen její forma se lehce lišila.

Zdroj fotografie: Public Domain

Propagace a reklama v období středověku znamenala opravdu náročnou práci. Tzv. šeptanda, tedy ústní doporučení od spokojeného zákazníka, mělo stejnou váhu jako dnes. A rovněž i největší „konverzní poměr“, tedy šanci, že oslovený člověk provede nákup. A že se tak stane zákazníkem a potenciální další reklamou. Lidé obvykle svoje zkušenosti sdělili přátelům a rodině. Samozřejmě to fungovalo na obě strany, šířily se tak pozitivní, ale i negativní ohlasy.

Nejlepší reklama je spokojený zákazník

Tento princip platí už od doby prvních obchodů a nikdy tomu nebylo jinak. Mění se v zásadě jen prostředky, kterými je dosahováno šíření sdělení. Ve středověku to byla opravdu jen „šeptanda“, dnes můžeme zkušenost s prodejcem šířit na desítkách online kanálů najednou. Staří bardové a minstrelové, tedy zpěváci, mohli přidat zmínku například do písně. Tyto přednesy v hostincích plnily funkci novin a zpravodajských relací.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Pro běžné obyvatele měst či vesnic byly v zásadě jedinou možností, jak se dovědět, co se děje v okolním světě. Součástí byla také propagace momentálního krále nebo prince, při níž mohl být panovník vychválen, ale i zatracen. Dalším způsobem byly také zdobené prapory a dekorativní cedule. Zatímco domovní znamení jsou nade dveřmi, vývěsní štíty ční do ulice a jdou „napříč“, člověk procházející kolem je tak má přímo na očích.

Síla jednotlivých podnětů

Moderní příval reklam způsobuje „bannerovou slepotu“. Jedná se o rychlé otupění vůči těmto podnětům, proto je žádoucí jejich průběžná obměna. Vyrobit ve středověku reklamu bylo ovšem dosti náročné, takže jich bylo násobně méně. Z toho také plyne, že každá z nich měla opravdu vliv. Sortiment zboží byl celkem omezený a kratochvilných produktů nebylo tolik. Lidé se tudíž cíleně dívali po tom, co budou nejspíš potřebovat.

Zdroj fotografie: Pxhere

Stejně jako se pomocí veřejného čtení vyhlašovaly události, fungovalo i veřejné oznamování trhů či otevření obchodů. Funkci banneru plnila také architektura, například jméno napsané přímo na zdi. Ve starověkém Římě měl například Augustus sochu, která byla víckrát vystavena, aby vylepšila jeho veřejný obraz. Pro lid bylo umění prostorem pro reklamu číslo jedna. Zatímco dnes před ní utíkáme, tehdy lidé bažili po všem nezvyklém.

Na jakou opravdu zajímavě zpracovanou reklamu jste naposled narazili?

Zdroj: AboutHistory