Předehra Ragnaröku není mýtus. Dlouhá, temná a drsná fimbulská zima se mohla skutečně projevit

Polovina obyvatel Norska a Švédka mohla zemřít. Badatelé totiž vědí čím dál tím více o katastrofě, ke které došlo v roce 536, jež měla hodně dlouhou dohru.

Zdroj fotografie: Pxhere

„Nejdříve přišla fimbulská zima, která trvala tři roky. To bylo varování o příchodu Ragnaröku, kdy všechno, co je na Zemi, dojde svého konce.“ Takhle začíná nejen v norské mytologii příběh drsné zimy zvané fimbulská. Podobný popis se nachází i ve finském národním eposu Kalevale. Proč se ale příběhy, které varují před zamrzlým koncem všeho, objevují právě v severské mytologii? Možná to má na svědomí skutečná katastrofa.

Kritický moment léta Páně 536

V nedávné době našli badatelé v Norsku a Švédsku řadu jasných důkazů o katastrofě, která před 1 500 lety postihla planetu. Právě obě zmíněné země musely být zasaženy skutečně tvrdě – stejně jako v případě takzvané černé smrti. To samé se mohlo stát v baltských státech, Polsku a severním Německu. V roce 1910 pak švédský geograf Rutger Sermander poprvé představil teorii o reálném proběhnutí fimbulské zimy.

Zdroj fotografie: Pxhere

Podle něj šlo o skutečnou událost v severských zemích. Hypotéza pracovala s tím, že šlo o následek klimatické katastrofy, která se odehrála před 2 000 – 2 500 lety. Lidé teorii několik let naslouchali, pak ale přišly pochybnosti. Archeologové totiž nemohli najít žádné stopy, jež by takovou možnost potvrzovaly. Dnes ovšem víme, že klimatická katastrofa svět – a hlavně severní oblasti – zasáhla pouhých 1 500 let zpět.

Švédský archeolog a NASA

Nový hon na fimbulskou zimu nastal v roce 1983 ve spolupráci s NASA. Dva její vědci tehdy zveřejnili studii známých vulkanických erupcí z minulosti. Jejich práce stála hlavně na ledových jádrech ze starých grónských ledovců. Archeologové na základě této práce došli k závěru, že v roce 536 se muselo stát něco opravdu dramatického. Klíčovou osobou nového výzkumu se stal Bo Gräslund, nyní profesor archeologie na odpočinku.

Ten prvně navrhl, že fimbulská zima by mohla být skutečná událost a že proběhla právě někdy po roce 536. Poukázal také na to, že historik Snorre ze 13. století nebyl ve své knize Edda znepokojen jen tím, že byla velká zima a spousta sněhu. Jeho hlavní obava plynula z toho, že se už několik let za sebou vůbec neprojevilo léto. Fimbulská zima znamenala právě tohle a o následcích pro tehdejší obyvatelstvo můžeme jen spekulovat.

Nové objevy přírodovědců i archeologů

V posledních letech bylo provedeno několik objevů, podle kterých má Gräslund evidentně pravdu. V Norsku našli v bažinách částice pylu, jež poskytují důkaz dramatických událostí, které měnily celou krajinu po dlouhou dobu. Letokruhy starých stromů jsou také důležitou indicií. Když už teď badatelé vědí, po čem se dívat, nacházejí stop po minulých jevech stále víc a víc. Lidé se stěhovali nebo zmizeli, z této doby se nedochovaly prakticky žádné hroby.

Nevyráběly se šperky a zanikla i nádherná tradice norského hrnčířství a keramiky. Život byl nejspíš hodně mizerný a také bylo bohům obětováno mnohem více zlata. Celé farmy byly opuštěny, celkově šlo o podivně tichou dobu. Po ní navíc do Evropy přišel v roce 541 Justiniánský mor. Ten měl ohnisko v Etiopii, pak se dostal do Egypta a následkem probíhajících válek zachvátil celé Středomoří.

Rok 1816 byl rokem bez léta

V západní Evropě bylo roku 1816 neobvykle chladno, stejně tomu bylo i na východě Ameriky. Panovaly také nezvykle silné srážky a v roce 1817 vzrostly ceny obilí v mnoha částech Evropy až na dvojnásobek. Hlavní příčinou takto chladného léta byla exploze vulkánu Tambera v Indonésii. Tato přírodní katastrofa měla sotva rozsah té, která přišla v roce 536, i tak se ale jednalo o mohutnou událost se značným vlivem.

Zdroj fotografie: Pxhere

V roce 1816 už probíhal intenzivní mezinárodní obchod a lodě byly schopné dodat hodně jídla. Lidé v nouzi se mohli vydat do Ameriky a hodně jich tak učinilo. Několik zemí mělo určitý druh sociální podpory, která mohla pomoct těm nejchudším. Pokud bychom dnes čelili takovým katastrofám, jsme na to mnohem lépe vybaveni. Mnoho z nás sice stále věří na mýty, ovšem fimbulskou zimu už nejspíš nikdy nezažijeme.

Jakou nejhorší zimu jste v životě zažili a co se dělo?

Zdroj: ScienceNorway