Stavba Velké pyramidy je zahalena tajemstvími. Jedním z nich je i její délka

Sedm divů světa najde člověk se slovnících nebo výkladových atlasech, ale bohužel už ne ve skutečnosti, protože většina z nich byla zničena.

Zdroj fotografie: Pixabay

Nejstarším ze sedmi divů světa Starověku jsou pyramidy a ty jsou taky jediným z celku, který přežil do dnešních dob. Největší a nejznámější z nich, Velká pyramida v Gíze, byla postavena nejspíš jako hrobka pro egyptského faraona Khufu. Dodnes zatápí egyptologům mnoha záhadami, ke kterým odmítá vyjevit jakékoli nápovědy a jen si pečlivě střeží svá tajemství. Něco jsme odhalili, mnoho čeká stále na objevení a hlavně vysvětlení.

Tisíce let nepřekonaný monument

Precisní detaily ohledně konstrukce samotné pyramidy zůstávají dosud záhadou, protože nebyly nikdy nalezeny žádné písemné záznamy. Odhady se ale shodují v tom, že byla dokončena někdy mezi roky 2560 až 2540 před naším letopočtem. Původně pyramidy sahala do výšky 481 stop, což z ní po celé tisíce let dělalo nejvyšší člověk vytvořenou stavbu na světě. Byla překonána až mnohem později britskou Lincolnovou katedrálou z počátku 14. Století.

Zdroj fotografie: Pixabay

Vlivem eroze je momentálně pyramidy o něco nižší a sahá „jen“ do výše 455 stop, tedy v přepočtu asi do výše 138 metrů. Velká pyramida zabírá prostor přes 13 akrů a celý masivní monument byl postaven v souladu se světovými stranami a kompasem a celkově obsahuje odhadem 2,3 milionu kamenů. Každý z nich váží v průměru minimálně tunu, obvykle víc.

Masivní pracovní nasazení všeho druhu

Pracovní síla za pyramidou sestávala z tisíců zkušených a vysoce schopných řemeslníků a placených pracovníků. To byla protiváha k otrokům a podle odhadů zabralo dokončení celého projektu víc jak dvě dekády. Spekuluje se také o tom, že pracovníci vytvořili speciální rampy, po kterých přesouvali kameny kolem celé stavby. Jako dodatek ke Khufuově pyramidy byly v Gíze vztyčený další dvě velké pyramidy určené pro jeho syny Khafra a Menkaura.

Zdroj fotografie: Pixabay

Khafrova pyramida je také domovem slavné sochy Velké Sfingy, sochy vysoké 66 stop a dlouhé 241. Sfinga je bytost se lvím tělem a lidskou hlavou. Sfingy u pyramid měly pravděpodobně mít obličej konkrétního panovníka. Během staletí se všechny tři velké pyramidy staly opakovaně terčem vykradačů hrobek, kteří si odnesli hlavně mnoho bílého vápence, nejspíš kvůli vlastním stavbám. Z toho plyne, že někdy je trochu zavádějící, co je nebo není pokladem.

Zdroj: History