Horší než covid-19, jen se o těchto virech tolik nemluví. Jaká onemocnění mají na svědomí nejvíce úmrtí?

Lidský druh bojoval s viry ještě v době, kdy sám nebyl plně vyvinut. Na některé nemoci jsme vytvořili léky nebo vakcíny, takže jsme jejich šíření zabránili.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Například neštovice jsme dokonce ze světa odstranili úplně, takže žádné nové případy nejsou. Jenže to je jen jeden případ. A konec války proti těmto vetřelcům se zdá být zcela v nedohlednu. Diskusi o virech samozřejmě momentálně rozvířila pandemie koronaviru. Přes dosavadní poznatky je totiž stále spíše velkou neznámou, nejspíš se přidá k ostatním běžným nemocem. Kromě něj ale existuje množství dalších, které člověku celkem jistě přivodí smrt, pokud se s nimi setká.

Od Marburgu ještě dál

Virus Marburg byl objeven v Německu v roce 1967, když se laboranti nakazili od infikované opice z Ugandy. Podle WHO (World Health Organization) jsou jeho symptomy podobné Ebole. Oba viry způsobují krvácivou horečku, tedy vysoké teploty a krvácení z těla. To následně vede k šoku, postupnému selhání orgánů a smrti. Úmrtnost v prvním případě výskytu byla 24 %, v druhém v letech 1998–2000 v Kongu už 83 % a v Ugandě roku 2017 dokonce 100 %.

Zdroj fotografie: NIAID / Creative Commons / CC BY

První zachycené případy Eboly se objevily současně v Súdánu a Kongu v roce 1976. Ebola se šíří hlavně kontaktem s krví a dalšími tělesnými tekutinami, případně tkáněmi. Známé kmeny se svou nebezpečností velmi liší. Například kmen Reston lidem vůbec nezpůsobuje potíže, zatímco Bundubugy má úmrtnost 50 % a kmen ze Súdánu dokonce 71 %. Nákaza v západní Africe se objevila na počátku roku 2014 a zatím šlo o největší výskyt Eboly na světě.

Největší zabiják moderního světa

Největším rizikem moderního světa je nejspíš virus HIV, rozhodně jde o největšího zabijáka. Od doby, kdy byla nemoc v 80. letech prvně objevena, sebrala životy zhruba 32 milionů lidí. Velmi silná antivirotika dovolují lidem s touto chorobou prožít mnoho dalších let. Problém je, že je nemoc stále metlou mnoha oblastí s nízkými příjmy. Právě tady se objevuje 95 % případů a například v Africe je pozitivní 1 člověk z 25 dospělých.

Zdroj fotografie: Pixabay

V roce 1980 byl svět prohlášen osvobozeným od pravých neštovic. Jenže předtím s nimi lidé bojovali tisíce let a nemoc zabila jednoho ze tří nakažených. I přeživší však odcházeli s trvalými jizvami a často i slepotou. Frekvence úmrtí byla nejvyšší mimo Evropu, v regionech, kam byl virus zavlečen. Poté, co jej evropští objevitelé přivlekli do Ameriky, zemřelo na pravé neštovice 90 % původních obyvatel kontinentu. A jen během 20. století zabily neštovice na 300 milionů lidí.

Když jste u konce s dechem

Hantavirus neboli HPS si poprvé získal pozornost v USA v roce 1993, aspoň podle CDC (Center for Disease Control). Zdravý mladý muž kmene Navajo a jeho snoubenka zemřeli během čtyř dnů kvůli obtížím s dechem. Po pár měsících byl hantavirus izolován z myši žijící v domově jednoho z nich. Tuto chorobu od té doby dostalo na 600 lidí v USA a zemřelo jich 36 %. Virus se nepřenáší z člověka na člověka, spíše se lidé dostanou do kontaktu například s trusem hlodavců.

Zdroj fotografie: ScientificAnimations / Creative Commons / CC BY-SA

Během klasické chřipkové sezony zemře podle WHO skoro 650 000 lidí. Občas se ale objeví zcela nový kmen, který se postará o rychlé rozšíření nemoci a také vyšší míru úmrtnosti. Nejhorší z nich, španělská chřipka, začala v roce 1918 a postihla až 40 % světové populace. Dohromady pak zabila asi 50 milionů lidí. Chřipka je obecně velmi riziková právě pro svůj snadný přenos mezi lidmi a schopnost způsobit vážný průběh, hlavně u rizikových skupin.

Horečka dengue a rotavirus

Horečka dengue se prvně objevila na Filipínách a v Thajsku v 50. letech a od té doby se rozšířila do tropických a subtropických oblastí celého světa. Asi 40 % světové populace teď žije právě v regionech, kde je nákaza endemická a šíří ji populace moskytů. Kvůli tomu je možné, že se bude šířit i dál, pokud v budoucnu stoupnou teploty a více oblastí bude pro moskyty zajímavých. Tímto virem se podle WHO ročně nakazí 100–400 milionů lidí.

Zdroj fotografie: Pixabay

Pro ochranu dětí před rotaviry existují dnes dvě vakcíny. Jde o hlavní příčinu průjmů u miminek a malých dětí. Virus se šíří velmi rychle kvůli tomu, že mikročástice stolice se dostanou do dalšího organismu (fecal-oral route). Ačkoli ve vyspělých státech na tato onemocnění děti umírají jen vzácně, jde o zabijáka hlavně v rozvojových zemích, kde jsou potíže s pitnou vodou. To znamená jednak problémy s hygienou, jednak složitější léčbu dehydratace způsobené silnými průjmy.

Která choroba je podle vás největší metlou lidstva?

Zdroj: LiveScience