Blázniví králové aneb Proč jsou královské rodiny zásobárnou defektů a tělesných poruch?

Pokud bychom se řídili společnosti Disney, jsou všichni princové naprosto okouzlující a jde o úžasné muže. Historicky je to ovšem velmi daleko od pravdy.

Zdroj fotografie: Pixabay

Královské rodiny napříč celou historií byly obvykle nejvíce posedlé hlavně svou mocí. Prakticky bez ohledu na to, kolik vlivu reálně měli, vždycky chtěli ještě trochu víc. A hlavně si tento vliv chtěli udržet. Jednou z klasických cest byly sňatky uvnitř rodiny, tedy braní si vlastních bratranců a sestřenic. V těch dobách nebyl incest zase takové tabu a svatby mezi strýci a neteřemi byly poměrně frekventované. Známe to taky u Habsburků.

Postižení linie

Problém je, že spolu s mocí a dědičným vlivem si s sebou šlechta nesla i genetické poruchy pocházející právě ze zmíněných sňatků. Impérium Habsburků sahalo od Portugalska po Transylvánii (jo, tu s upírama). Díky incestům ale získali vlastní „značku“, dnes známou jako „habsburská čelist“. Znamenalo to velké čelisti, malé rty, dlouhý nos a velký jazyk a týkalo se to hlavně mužů. Další klasickou genetickou poruchou královských rodin byla hemofilie.

Zdroj fotografie: Pixabay

Jedná se o poruchu, kdy tělo nedokáže vytvářet krevní sraženiny, takže i nejmenší ranka velmi dlouho krvácí. Tato porucha je hodně známá u carské rodiny Mikuláše II. Mizerné genetické dědictví taky poměrně často působilo potíže s plodností. První britská královna například porodila 18 dětí, ale jen jeden se dostal přes věk batolete. Tyto taktiky nebyly rozhodně jen doménou Evropy, křížení v rodině proslavilo už faraony starověkého Egypta.

Na těle i na duchu

Karel II. například neřekl ani slovo až do svých 4 let a do 8 se nenaučil chodit. Jeho rodiče byli navzájem strýc a neteř a zdaleka to nebyl první případ v rodu. Křížení uvnitř rodiny nesnižuje automaticky inteligenci, jenže radikálně zvyšuje šance na získání poškozených genů spojených právě s mozkovými funkcemi. Královské rodiny proto trápilo jak spektrum čistě fyzických neduhů, tak i kombinace poruch učení nebo přímo mentálních chorob.

Zdroj fotografie: Pixabay

Monarchové mají obecně dlouhodobou pověst tvrdého, bezohledného, krutého a hlavně zcela nepředvídatelného chování. V mnoha případech je to nejspíš dědictví po předcích zkombinované s vlastním mizerným genetickým základem. Zkrátka a dobře nemají moc kde vzít kvalitní genetickou výbavu. Jejich tyranství to nijak neumocňuje a dnes můžeme být opravdu rádi, že už zůstává jen v historických záznamech. Jaké postižené panovníky znáte?

Zdroj: WeAreTheMighty