Právě slepé střevo je obecně považováno za relikt našeho vývoje, který ale ve skutečnosti nemá žádnou funkci.
Co se světové populace týče, 1 ze 100 000 lidí se narodí bez slepého střeva. To vede k otázce, jak by vypadal náš život, pokud bychom tuto část těla zcela postrádali? Slepé střevo je malý výběžek na začátku tlustého střeva. Zhruba jeden z 20 lidí si projde zánětem slepého střeva, což je potenciálně smrtící infekce vyžadující operační zákrok. Autor evoluční teorie Charles Darwin tvrdil, že je to pozůstatek po předcích, který nám kdysi pomáhal trávit rostlinnou stravu.
Je slepé střevo vůbec k něčemu?
Darwinovy spekulace pokračovaly v tomto směru ještě dál. Jak se naši předkové vyvinuli, začali se spoléhat na ovocnou stravu, která je lépe stravitelná. Slepé střevo tak ztratilo svou funkci, podobně jako kosti na konci páteře. Ty jsou pozůstatkem ocasních kostí, dědictví po našich ještě vzdálenějších předcích. Jenže dnešní lékařské poznatky dávají jasně najevo, že nejde rozhodně o bezcenný pozůstatek našeho vývoje.
V roce 2007 tým vědců zjistil, že slepé střevo může sloužit jako zásobník pro velmi užitečné střevní bakterie, které nám výrazně pomáhají se zažíváním. Když nám infekce nebo střevní choroby poškodí střevní mikroflóru, celý mikrobiom se může obnovit právě z tohoto bezpečného přístavu. Krom toho se tu ve vysoké koncentraci nachází také tkáně generující bílé krvinky, konkrétně lymfocyty. Ty jsou zásadní pro imunitní reakce na bakteriální infekce a další vetřelce.
Trvalá součást evoluce
Slepé střevo nemáme jen my. Podrobný průzkum evoluce mnoha druhů savců ukázal, že tato část těla provázela jejich vývoj po 80 milionů let. Krom toho se slepý výběžek vyvinul u 32 velmi vzdálených druhů. Mají ho orangutani, vombati, koaly, ptakopysci, kapustňáci i dikobrazi. Tyto druhy nespojuje jejich strava ani společenské chování, jedná se v mnoha ohledech o naprosto rozdílné druhy.
Jenže u všech druhů, které slepé střevo mají, obsahuje tento výběžek zásobu imunitní tkáně a bakterií. To ukazuje na stejnou funkci bez ohledu na druh. Dopad jeho absence by hodně záležel na tom, kdy by ke zmizení došlo. V dřívějších dobách by to snadno vedlo k vymření populace v důsledku šíření nemocí. Moderní doba by díky antibiotikům dokázala populaci zachránit. Tato zásobárna střevních bakterií by nám však přesto chyběla.